Možnost přivolat si ihned pomoc pouhým stiskem tlačítka? Penzistka Marie Čechová z Hodonína se ani nemusela příliš rozmýšlet. „Ano, je spousta starších lidí, kteří by to uvítali,“ ujistila.

Takzvané S.O.S hodinky s velkým ohlasem obyvatel už fungují třeba v Břeclavi. Strážníci, kteří jejich provoz zajišťují, jich pečlivě vybraným lidem půjčili na šedesát. V Hodoníně a také ve Znojmě nad takovou službou uvažují. „Pro sebe bych je ani nepotřebovala, ale mám sestřenici, která už dvakrát upadla a než přišla pomoc, ležela na zemi čtyři hodiny. Zařízení, díky kterému by záchrana byla rychlejší, je určitě dobrý nápad,“ je přesvědčená Čechová.

V Břeclavi ji naposled využila sedmasedmdesátiletá důchodkyně. Upadla tak nešikovně, že nedokázala sama vstát. Spustila proto nouzový signál a do několika minut byla v péči hlídky městské policie. Přestože v tomto případě nakonec nebylo nutné lékařské ošetření, ve většině ostatních už ano.

Strážníci jich za zhruba dva roky mají ve statistikách kolem deseti. „Lidem jsme dali speciální zámek, který nám umožňuje, abychom si otevřeli dveře. Mohou přitom mít i z druhé strany klíč. Otevřeme si vždy a za všech okolností. Zamezíme tím vyraženým dveřím či rozbitým oknům,“ sdělil mluvčí strážníků Zdeněk Novák.

V Hodoníně něco podobného zavedli před lety. Systém je však napojený na pevnou telefonní linku, kterých postupně ubývá. Ve srovnání s hodinkami navíc výrazně pokulhává i technicky: chybí například GPS navigace, díky které záchranáři najdou člověka i v terénu.

Ředitel hodonínské městské policie Jindřich Vašíček potvrdil, že několik zájemců se na strážníky kvůli tomu už obrátilo. „Přemýšlíme nad tím, na druhou stranu nechceme nahrazovat práci sociálních služeb. V pondělí se koná porada, kde budou hodinky součástí širšího programu. Vše je o penězích, záleží na vedení města. V letošním rozpočtu s tím ještě nepočítáme,“ reagoval Vašíček.

To ve Znojmě podle tamního starosty Vlastimila Gabrhela nebyl o službu nijak výrazný zájem. Ve městě si pohrávali s myšlenkou na zavedení pagerů, které by zájemci neměli na ruce, nýbrž pověšené na krku. „Osobně jsem tomu nakloněný, ale záleží na výsledku jednání,“ poznamenal Gabrhel.