Za vším přitom stojí amatérský archeolog a detektorář Martin Ďuga, který před pěti lety našel u Hrubé Vrbky první kousky z nové historické skládačky.

„Za tři roky jsem objevil množství luxusní římské keramiky, římské mince, bronzové spony, bronzové ostruhy, obyčejnou keramiku nebo skleněné korálky a zlomky náramků. Nálezy jsem předal muzeu a navázal s nimi spolupráci, díky čemuž jsem se mohl podílet i na výzkumech,“ uvedl Ďuga. K jeho nejcennějším úlovkům patří egyptská mince tetradrachma z litého bronzu ze třetího století před Kristem.

Odborníci se shodují, že Horňácko se v minulosti považovalo za méně osídlený region. Tříletý výzkum však dokázal, že v místech byl čilý obchodní ruch už čtyři století před Kristem, tedy v období Keltů. „Měli jsme za to, že osídlení zde bylo minimální. Nyní lze vidět, že se na jeho území obchodovalo, především pak s dnešní slovenskou stranou. Dokazují to například i nálezy jantaru, se kterým se obchodovalo již v pravěku,“ uvedl archeolog hodonínského Masarykova muzea v Hodoníně Jaromír Šmerda.

Právě Masarykovo muzeum se na výzkumu podílelo společně s ústavem Archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity, společností Archaia z Olomouce a Západočeskou univerzitou v Plzni.

„Za tři roky výzkumu jsme našli množství keramiky včetně keramické masky z kultovní nádoby, která má obdoby až někde v jižní Skandinávii. Nic podobného se ve střední Evropě neobjevuje. Vykopali jsme spoustu kulových jamek, které když pospojujeme, dají nám možná půdorys stavby. Pro nás je to samozřejmě zajímavé, protože nadzemních staveb se až tolik nedochovalo,“ uvedl za neziskovou společnost Archaia Tomáš Zeman.

Hospodářský areál

Mezi poslední zásadní objevy lokality sahající až do doby Keltů a Germánů patří i nález hospodářského areálu, a to jak z doby laténské, tak i římské.

„Objevili jsme část výrobního areálu ze druhého století našeho letopočtu, jehož součástí byly vápenické pece, jámy na těžbu hlíny, hrnčířské a kuchyňské pece, ale i část sídelního areálu – zahloubenou germánskou i keltskou chatu,“ doplnil Zeman s tím, že při výzkumu našli archeologové také jeden rituálně vykopaný hrob s kostrou.

Nálezy, které se archeologům podařilo ze země vyzdvihnout, poputují na analýzy, dále pak na zakonzervovaní, inventarizaci a skončí v depozitáři Masarykova muzea v Hodoníně. V budoucnu se ale počítá s tím, že se představí na výstavě a podle Zemana snad i v publikaci.

„To je ale otázka dalších let,“ uvedl.

Podle Šmerdy mají o nálezy zájem i obce z Horňácka, které na výzkum přispěly, a to Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, Kuželov a Velká nad Veličkou. Jeho slova potvrzuje i starosta Hrubé Vrbky Stanislav Prášek.

„Určitě máme zájem o to, aby u nás nálezy zůstaly a vystavily se. Bohužel na ně nyní nemáme žádné prostory. Byl bych ale velmi rád, kdyby se nám na ně podařily sehnat peníze, protože by to podpořilo turistický ruch,“ reagoval Prášek.

Přestože podle Zemana okolí Hrubé Vrbky ukrývá další nálezy, archeologové se do míst hned tak nepodívají. Na další výzkum jim totiž chybí peníze. Již nyní ale s výzkumem souhlasí majitelé Horňácké farmy, kteří pozemky nového naleziště obdělávají.