Část dopravní tepny, která má spojit Olomouc s Břeclaví, chtějí totiž stavaři vést právě přes Bzeneckou Doubravu. Proti tomu už čtyři roky ostře protestují ekologové. A situace došla tak daleko, že ji může odblokovat jen Evropská komise.

Představitelé Jihomoravského i Zlínského kraje a ministerstva životního prostředí i dopravy se shodli na tom, že silnici v místě chráněného území schovají do tunelu. „Sepsali jsme se starosty dotčených obcí a měst dopis a osobně ho doručili do sídla Evropské komise. Potěšil je náš postup a především to, že jsme po dlouhé době konečně našli řešení,“ uvedl mluvčí Zlínského kraje Milan Plesar.

Natura 2000

Proč se celý případ dostal až na stůl Evropské komise? Bzenecká Doubrava je součástí Natury 2000, tedy soustavy chráněných území evropského významu, kterou vyhlašuje komise v Bruselu. A velmi ji zajímá stanovisko ekologů.

Výsledné technické řešení, na němž se shodla obě ministerstva s Jihomoravským a Zlínským krajem, spočívá v zahloubení silnice, využití tunelů a chráněných tubusů. Přestože jde o nákladnější způsob průchodu R55 chráněným místem, splní podmínky ochrany životního prostředí.

Ekologové a ornitologové s ním přesto nesouhlasí. Trvají na tom, aby se silnice vyhnula ptačí oblasti úplně. Navrhují alternativní trasu, která je o sedm kilometrů delší a vede kolem Veselí nad Moravou. „Ministerstvo životního prostředí nabídlo variantu se dvěma tunely pod chráněným místem. Ta se zdá kompromisní, ale zdaleka ne ideální. Navíc je v rozporu s ochranářskými zákony. Naši variantu zatím zodpovědné úřady a instituce vůbec neposoudily. Proto na ni trváme,“ zdůraznil člen brněnské pobočky Dětí Země Miroslav Patrik.

Nové odborné posudky ukazují, že varianta s tunely zatíží oblast mnohem méně, než kdyby čtyřproudová silnice vedla po povrchu. I tak ekologové nehodlají ustoupit a trvají na svém.

Úředníci krajů či ministerstev proto musí se starosty dotčených měst a obcí i jejich obyvateli řešit etickou otázku, zda jsou při stavbě R55 přednější zájmy lidí, nebo ohrožených zvířat. „Ptačí oblast samozřejmě vyžaduje svoji přísnou ochranu, kterou sleduje Brusel. Ale stejně tak nesmíme zapomínat na lidi a na to, jak jim hustá doprava kousek od jejich domů komplikuje život,“ komentoval situaci náměstek ministra životního prostředí Tomáš Rothröckl.

Starostové si už několik let stěžují na katastrofální dopravní situaci, která je trápí každý den. V úseku, který vede jižní Moravou, patří k nejpostiženějším Veselí nad Moravou a Strážnice. Jejich centrem projedou denně tisíce osobních aut i kamionů.

Pomoc pro trh práce

Co nejrychlejší stavbu čtyřproudové silnice Hodonínsko požaduje nejen kvůli velké dopravní přetíženosti některých měst, ale také kvůli vysoké nezaměstnanosti. Ta je v okrese dlouhodobě jedna z nejvyšších nejen na na jižní Moravě, ale i v celé České republice. Novou silnici proto netrpělivě vyhlížejí i vesnice, které od ní leží desítky kilometrů daleko.

Lidé věří, že se díky ní oživí ekonomika a na Hodonínsku výrazně přibude pracovních míst. „R55 samozřejmě zlepší dopravní dostupnost celému regionu. Znamenalo by to více pracovních příležitostí určitě i u nás,“ je přesvědčena starostka Ostrovánek na Kyjovsku Květoslava Svršková.

Vše ale nasvědčuje tomu, že se Hodonínsko nové silnice hned tak nedočká. Kromě sporů s ekology totiž její stavbu brzdí především nedostatek peněz ve státní pokladně. (šmý)

Plánovaná trasa rychlostní silnice R55
Návrh ekologů: nalevo od Moravy

Bzenec – Šest chráněných druhů ptáků žije v oblasti Bzenecké Doubravy, která patří do soustavy Natura 2000. Právě tudy má vést dlouhodobě plánovaná rychlostní silnice R55. Ochranáři se proto bouří.

Ze vzácných druhů v místě hnízdí lelek lesní a skřivan lesní. „Zbytky listnatých porostů a staré duby u pasek jsou hnízdišti dudka chocholatého. Na nových pasekách v borech tento druh dříve pravidelně hnízdil ve valech z vyhrnutých kořenů. Tam pak létal pravidelně několik let po sobě, ale se změnou způsobu těžby tyto možnosti hnízdění ztratil,“ uvádí ornitologové na webu Natura 2000. Silné populace vytváří v oblasti také břehule říční, bělořit šed a rehek zahradní.

Původní porosty

Borovicové porosty v Bzenecké Doubravě lesníci sázeli od první poloviny devatenáctého století na místě dřívějších doubrav, které zničila intenzivní pastva a neřízená těžba.

Původní osazení je však k vidění i v současné době. Často se jedná jen o solitérní staleté duby, které postupně odumírají. Vrstvy vátých písků jsou nejmohutnější v severovýchodní části a směrem k jihozápadu jejich mocnost klesá.

Proto ekologové navrhli jinou variantu „východomoravské dálnice“. „Nejvhodnějším řešením je odklon R55 po levé straně řeky Moravy v úseku Rohatec–Staré MěstoNapajedla. Vznikly by tak dva krátké tunely v celkové délce 1,4 kilometru, místo varianty se dvěma tunely v délce 8,4 kilometru, která může být až o osm miliard korun dražší,“ vzkázali členové sdružení Děti země v tiskové zprávě.

Podle nich podobný problém vedení dálnice přes evropsky chráněné území řešila Evropská komise již v Polsku, kde plánovali obchvat města Augustów dálnicí délky sedmnáct kilometrů spojující Varšavu s Helsinkami přes údolí s cenným mokřadem řeky Rospuda. (liv)
2025 nebo 2222? Dálnice je v mlze

Morava – Rychlostní silnice R55 bude hotová v roce 2222, tvrdí pesimisté. Podle futuristů v té době už auta ani nebudou jezdit. Druhá extrémní varianta říká, že o dvě stě let dřív.

R55 má smůlu, že mezi ministerstvem plánovanými dálnicemi a rychlostními silnicemi dostala nejnižší prioritu.V plánu dostavby sítě rychlostních silnic v České republice do roku 2025 je dálnice mezi Olomoucí a Břeclaví schovaná v pozadí. Přitom právě v tomhle roce má skončit podle původních plánů její dostavba.

Jenže ministerstvo dalo přednost jiným silnicím. „Hlavní priority pro nejbližší období jsou zahájení rychlostní silnice R35 Hradec Králové–Mohelnice, rekonstrukce dálnice D1, dostavba vnějšího okruhu kolem Prahy, dostavba jihočeské části dálnice D3, dostavba dálnice D11 u Hradce Králové a výstavba silnice I/11 (napojení průmyslové zóny Nošovice),“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Připustil, že nejčernější prognózy skutečně počítají s dálnicí propojující také části Slovácka až s rokem 2222. „Teď se krátí podíl národních zdrojů ze státního rozpočtu ve fondu dopravy. Současně za tři roky skončí příliv evropských peněz z Operačního programu Doprava. Pokud nenajdeme jiné možnosti, hrozí, že budeme mít málo peněz,“ vysvětlil Hanzelka.

Na dokončení staveb páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic v republice je třeba celkem 499 miliard korun, do roku 2020 je přitom k dispozici podle Hanzelky pouhých šestadevadesát miliard. Přesto věří, že je možné dokončit R55 už do roku 2025. „Musí se ale získat peníze odjinud,“ tvrdí.

Z ní jsou zatím v provozu dvě části: přes kilometr dlouhý úsek u Olomouce s mimoúrovňovou křižovatkou s rychlostní silnicí R35 do Hradce Králové a Liberce a tříkilometrový obchvat Otrokovic. Cestu odtud do Hulína pak silničáři otevřou autům letos. (šmý)
ANKETA: Jsou v otázce R55 důležitější zájmy lidí, nebo chráněných ptáků?

Alena Presová, starostka Milotic
Mám ráda přírodu a všechno okolo ní. Ale myslím si, že lidi jsou důležití. Každopádně je škoda každého ohroženého druhu zvířete. Je to o kompromisu dvou stran, které spolu musí komunikovat. Silnice R55 je pro náš region každopádně důležitá.

Risto Ljasovský, starosta Strážnice
Příroda je důležitá, ale problém s ptáky se řeší snad už patnáct let. Za tu dobu se celá věc několikanásobně prodražila. Pro Strážnici je R55 přínosem v tom, že se ve městě vymýtí tranzitní kamionová přeprava. Projede nám tady kolem deseti tisíc aut za den.

Milana Grauová, starostka Hodonína
Silnice R55 je skutečně dopravní tepnou, která je velmi frekventovaná a začíná být nebezpečná. Myslím, že lze ochranu ptáků řešit jiným způsobem, než který navrhují ochranáři. Důležitý je kompromis. Musí být ale snaha na obou stranách.

Jiří Pšurný, starosta Velké nad Veličkou
Chudáci lidé, kteří žijí v obcích, kde je provoz tak strašně náročný. Když člověk jede přes Veselí nad Moravou a potřebuje zabočit doleva nebo se zařadit, to je hrůza. Jedna strana přece nemůže jednání pořád blokovat. Stavět přírodu proti lidem je extrém.

František Lukl, starosta Kyjova
Snažím se na to dívat racionálně a s nadhledem. Nás se sice R55 přímo netýká, nicméně ji považuji za velmi důležitou dopravní tepnu, která tady měla být už před dvaceti lety. Když R55 není, dostává životní prostředí zabrat víc, než kdyby už byla.

Pavel Čejka, starosta Bzence
Je důležité, aby města jako Strážnice či Veselí byla ochráněná před hustou dopravou. O R55 se mluví už patnáct let a stále se v podstatě nic neděje. Pro region je důležité, aby vznikla. Podle mě se v tomto případě dává ceně ptactva větší váha, než je tomu u člověka.

ZDENĚK ŠMÝD
LUKÁŠ IVÁNEK