Rozhodnutí soudu: strach z dalšího zdržení silnice R55

Nejvyšší správní soud zrušil krajské zásady územního rozvoje. I když  kraj zvažuje podání ústavní stížnosti a do tří měsíců od doručení rozsudku chce pracovat na zadání nových zásad, problémy kvůli tomu mají i obce na Hodonínsku.

„Jelikož jde o koncepci rozvoje území celého kraje, tak má rozhodnutí dopad také na území Hodonína a okolních spádových obcí. Zásady územního rozvoje jsou závazné jak pro pořizování a vydávání územních a regulačních plánů, tak i pro samotné rozhodování v území," uvedl hodonínský starosta Igor Taptič s tím, že kraj bude jednotlivé obce teprve informovat o dopadech rozsudku na území.

Podle Taptiče by rozhodnutí nemělo nic měnit na situaci v Hodoníně a rozpracovaný územní plán má být letos na podzim připravený 
k projednání v zastupitelstvu. „V současnosti se dokončuje proces vyhodnocení výsledků veřejného projednávání, následovat bude doplnění dokumentu o nezbytné části a ustanovení z hlediska legislativy. Předpokládáme, že všechny náležitosti budou zajištěné tak, aby mohlo zastupitelstvo nový územní plán vydat ještě 
v průběhu roku 2012," sdělil hodonínský starosta.

Hodonínu by nové krajské zásady dokonce mohly i pomoci. V původních zásadách se totiž nepočítalo s napojením ratíškovické silnice na R55 u Pánova.

„Úředníci Jihomoravského kraje byli nedávno u nás. Dávali jsme jim připomínky 
k aktualizaci zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje tak, aby se uplatnily naše nejzásadnější věci, jako je napojení ratíškovické silnice na plánovanou R55, kde hrozilo, že by nebyl sjezd. Tímto rozhodnutím soudu by to padlo, takže teoreticky můžeme ten sjezd do našeho územního plánu zapracovat," uvedl hodonínský místostarosta Ladislav Ambrozek. „V našem územním plánu na to reagujeme tak, že je tam širší plocha, která připouští jak možnost bez křižovatky, tak s křižovatkou," popsal současný stav v územním plánu referent hodonínského radničního odboru rozvoje města Dalibor Novák.

Odpor u soudu

Jiná vedení obcí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nenechala v klidu. Již v průběhu desetihodinového projednávání před budovou soudu demonstrovali sudoměřický starosta Stanislav Tomšej, strážnická místostarostka Hana Kosířová, starosta Vnorov Antonín Gazárek, starosta Moravského Písku Miroslav Dula, bývalý starosta Strážnice Jaromír Šašinka a bzenecký starosta Pavel Čejka.  „Rozhodují pro ochranu ptactva a nezajímá je život v tomto regionu a to, co lidi prožívají u silnice. Jejich rozhodnutí je poplatné tomu, že tady nebydlí. Rozhodně neuvažovali rozumně," narážel na problematiku R55 Čejka.

Ta je totiž zaznačená i ve bzeneckém územním plánu. „My na tomto území nebudujeme, ale problém vznikne, až Zlínský kraj dotáhne R55 na konec svého území a pak začnou jezdit auta směr Bzenec a dál," poukázal na problém bzenecký starosta.

Nadšený ze soudního rozhodnutí nebyl ani Čejkův sudoměřický kolega. „Samozřejmě že zásady nejsou dokonalé, chtěli jsme ale, aby se rychlostní silnice nezastavila, aby nebyly další překážky pro její výstavbu a další prostoje. Těžko říct, kam se výstavba posune. Jestli se rozhodne o přepracování, tak je to minimálně další rok navíc," domnívá se Tomšej s tím, že se do projektování vložili už miliony korun. „Chceme lepší dopravní obslužnost a aby se sem dostali podnikatelé, což je pořád problém,"  říká sudoměřický starosta.

Krajský hejtman Michal Hašek se snažil uklidnit tyto obavy. „Je zřejmé, že ve všech bodech, kde Nejvyšší správní soud potvrdil stanovisko a postup jihomoravské krajské samosprávy při tvorbě zásad územního rozvoje, převezmeme tyto věci i do nového zadání. Testem soudní kontroly totiž výrazná část zásad územního rozvoje prošla," tvrdí Hašek.

Soudu se nelíbilo především to, že kraj v loňských zásadách jen kumulativní vlivy na životní prostředí popsal, ale nehodnotil jejich významnost a hlavně je nezohlednil při výběru variant jednotlivých koridorů.

Jako nezákonné pak shledal soud postupy kraje při výběru dopravních koridorů 
v úseku Kuřim – Černá Hora a Troubsko – Ostopovice – Brno – Bosonohy.