Až ze Spojených států amerických zavítal na bojiště k Hodonínu Jag Zenotti. „U nás podobné akce nejsou, Američané pořad někde válčí, takže toho mají plné zuby. Jen veteráni se občas schází v uniformách," porovnal Zenotti, který do Hodonína dorazil z Chicaga.

Podobné akce se tak zúčastnil vůbec poprvé. Dověděl se o ní díky tomu, že se věnuje parašutismu. „Majitel letiště je vysloužilý mariňák a přes společné fotky na internetu jsme se zkontaktovali se zdejšími pořadateli. A tak jsem přijel, do států přivezu dost snímků zajímavých věcí," svěřil se muž od Michiganského jezera.

Přímo na placu se představili v sovětských uniformách členové klubu vojenské historie Dukla z Prostějovska. „Přijeli jsme na pozvání a protože nás baví historie. Ta se musí ukazovat taková, jaká opravdu byla, ne se škrty. Proto jsme taky vydali knihu o osvobozování Prostějovska Pod pásy tanků, pod křídly letadel," řekl předseda klubu Jaroslav Dvořák.

Ten se u Hodonína převlekl do gymnasťorky vzor 43 jako starší seržant NKVD, z které se právě v roce 1943 vydělily jednotky Smerč. „Měly za úkol zadržovat a chytat zběhy. Souvisí s tím mýtus s rozkazem Zpátky ani krok. Přitom vojáci Rudé armády ustupovat mohli, ale pouze na základě vydaného rozkazu. Pro družstvo jej musel vydat jeho velitel a ten jej mohl dát, jen pokud ho vydal velitel čety," vysvětlil Dvořák, který byl ozbrojený samopalem PPS 43 Sudajev. Vznikal poměrně zjednodušenou výrobou z lisovaného plechu v obleženém Leningradu, dnes Petrohradu.

S novějšími zbraněmi přijeli k Hodonínu z klubu Československej ľudovej armády z Kolíňan u Nitry. „S našimi ukázkami se účastníme také Tankového dne Laugarício, Bojů na Hrone, Slovenské piesky či Sahary. Děti, pokud se nebojí, mají zájem o střelbu a výbuchy. Ti starší pak o techniku, kterou sami zkusili, když byli na vojně. Tady jsme ukázali především velitelský bunkr i se zákopy," přiblížil Attila Uhrík. Na Pánov vyjeli terénním autem z ruské automobilky UAZ, tedy z města Leninova rodiště. A také v sajdkáře.

Celkově mohli diváci sledovat sedmdesát kusů vojenské techniky. „Přijeli nám kamarádi ze Slovenska, jižních Čech či Ústí nad Labem. Moc bych jim chtěl poděkovat, stejně jako návštěvníkům a také sponzorům, kteří se nesháněli vůbec snadno," řekl Zdeněk Crhák, předseda pořádající Moravské tankové Sahary z Čejkovic.

Na Pánov nakonec dorazilo přes dva a půl tisíce platících diváků. „I s dětmi, které měly vstup zdarma, odhaduji návštěvnost na pět tisíc lidí. Jen je škoda, že zážitky jim v závěru znepříjemnil déšť," dodal předseda pořadatelů.