Pátek je pro žáky Základní školy ve Starém Poddvorově posledním a vrcholným dnem, kdy se připravují na Dýňový víkend. Do přípravy toho letošního, už devátého ročníku se pustili už v pondělí.

V pátek dopoledne finišují. Klasické školní pomůcky děti mění za nůžky, nožíky, drátky, sáčky a další předměty, díky kterým se pouští do vyřezávání a tvorby figur. „Před školou už je připravený úl a děti tvoří různé včelky a brouky. Letošní téma je hmyz," vysvětluje Miroslava Hajdová, ředitelka poddvorovské základní školy.

Do té chodí celkem dvaapadesát žáků. Všichni se v pátek učí jen první dvě hodiny a pak vyrážejí na zahradu, kde se pouští do práce. Tu berou opravdu zodpovědně. „Docela dřina. Je to těžké, musel jsem tady spojit hlavu s tělem, vyřezat kolečka na krovkách a zezadu udělat otvor, abych mohl dýni otevřít a dát do ní svíčku," popisuje cestu za svou dýňovou beruškou desetiletý Filip Průdek.

Vymyslel si ji sám. „Jen paní učitelka řekla, že máme vytvořit hmyz. Tak jsem udělal berušku," říká žák čtvrté třídy, který se už těší, co udělá s další dýní. Bude totiž pomáhat doma rodičům. „Ještě sice nevím, jaké bude téma doma, ale já udělám nějaké strašidlo. Třeba vloni jsem představil Shreka. Byl před školou, ale někdo nám ho večer skoro úplně zničil. A nejen mně, ale i spolužákům," vzpomíná Filip Průdek a jeho spolužáci smutně přikyvují. „Zničili skoro všechno," říká další čtvrťák.

Společně a rychle

Krátce před polednem začíná pršet. Někteří se sice utíkají schovat, avšak jiní dál pokračují v práci. Pod stromem na zahradě školy se hromadí pavouci, včely, brouci a další hmyz, který se malí tvůrci snaží uchránit před padajícím deštěm.

Některým však mokré kapky nevadí a svá díla chtějí dodělat. Mezi těmi, kteří zůstávají, je i dvojice kamarádů. „Pracujeme společně a jsme docela rychlí, i když tady výroba těch tykadélek je náročná," říká Marián Šubrt a ukazuje přitom na dva pečlivě zakroucené drátky na hlavě včely.

„Těžké bylo i vyřezání očí. Ale baví nás to. Taky jsme rádi, že jsme se dnes učili jen chvilku," usmívá se společně s kamarádem Robertem Trechou.

Stejně jako ostatní i desetiletý Marián Šubrt se těší na své nové dýňové postavy. I na něj čeká večer doma další tykev. „U bytovek bude mnoho různých postav. Každý rok něco děláme a pomáhám mamce i taťkovi," vysvětluje Šubrt a i on nakonec odnáší svůj výtvor k těm ostatním.

Pršet přestává a děti berou dýňový hmyz ze skrýše pod stromem. Společně s květinami, které také vytvořily, aranžují tykvové skvosty na kopec před školou. Pyšně se hlásí ke svým dílům a těší se na večer. Až se setmí a svíčky se rozhoří.