Špačci už si brousí zobáky na hrozny. Vinaři zase na ně

Je zavalitější než kos, měří kolem dvaceti centimetrů, váží kolem osmdesáti gramů a především vinaři jej neradi vidí. Před vinobraním totiž nalétává na jejich vinice a znehodnocuje jim tak drahocenné bobule.

„Budu upřímný a řeknu, že místní špačci nám nenadělají tolik škody, jako ti, kteří táhnou. Takové hejno přiletí a vinohrady vidí jako občerstvovací stanici, kterou využije a letí dál. Místní špačci se houfují, ale zatím jsou hlavně 
v kukuřici. Až se kukuřice sklidí, pustí se i do vinohradů," řekl starosta Blatnice pod Svatým Antonínkem a člen Cechu blatnických vinařů Vladimír Hanák. V Blatnici je podle něj nejrozšířenějším bojem proti špačkům využití plašičů.

Jak Hanák uvedl, tamní vinaři je používají již čtyři roky a jsou s nimi spokojení. Nad jinou možností členové cechu neuvažují, například střelbu do hejn zkoušet ani nechtějí. „Přijde mi to nemorální. Navíc vše stojí dost peněz, protože při střílení musí někdo být. Také v době zrání hroznů se ve vinohradech pohybuje dost lidí, takže jde i o bezpečnost," doplnil Haník. Přesto ale připustil, že i když se vinaři brání, škody po špačcích jdou do desetitisíců korun.

Naopak zcela opačný názor na usmrcování špačků má předseda Okresního mysliveckého spolku v Hodoníně Radovan Mančík. „Je sice pravdou, že děla fungují a pomáhají, když se ale do hejna střelí, je to mnohem účinnější, protože ptáci si pak rozmyslí, jestli se na místo vrátí. Navíc je jich tolik, že ani vlastně nechápu, proč jsou chránění," myslí si Mančík.

Vinaři zkoušejí různé finty, jak se nevítaných hostů zbavit. Podle ornitologa hodonínské Zoo Jiřího Ingra je neúčinnější prostředek ten biologický, tedy nasazení dravců. Někteří majitelé vinic si sokolníky najímají, jiní naopak zkoušejí svérázné způsoby, jak se špačkům vyhnout. Například členové občanského sdružení Búdy Mutěnice si před lety založili jakousi domobranu.

„V době, kdy vrcholí sezona a hrozny ve velkém dozrávají, hlídáme s kolegy vinohrady. Rozdělíme si služby a vinice každý den obcházíme. Je to pro nás obrana i proti dvounohým zlodějům, kteří zde řádí," uvedl člen občanského sdružení Búdy Mutěnice Josef Hanáček. Nejhorší situace je přitom podle něj 
v oblasti vinic Hraničky. Nad tamní skládkou jsou totiž dráty vysokého napětí. „Právě na nich se hejna srocují," dodal Hanáček.

Městský úřad ve Veselí nad Moravou již odstřel špačka obecného povolil, a to od patnáctého srpna do jednatřicátého září. Střílet do okrajů více než tisícihlavých hejn mohou však pouze fyzické osoby, které mají oprávnění lovit zvěř. Jsou to většinou právě myslivci. To potvrzuje 
i Mančík.

„Praxe je taková, že majitel vinice požádá o povolení městský úřad, a ten se následně obrátí na myslivecké sdružení, které v místě působí," vysvětlil Mančík. Odlov se přitom musí dopředu nahlásit a nutné je i zpětné dodání informace, kolik kusů špačků při něm zemřelo.

Špaček obecný je společenský typ ptáka, který je považovaný za velmi inteligentního. „Může se vyskytovat až 
v několikati­sícových hejnech. Potravu na vinicích hledá proto, že bobule patří k jeho přirozené potravě, stejně jako hmyz," uzavřel Ingr.