VYBERTE SI REGION

Studenti i fotbalisté chtějí darovat kostní dřeň Dennisovi. Má rakovinu

Kyjov – Dennisi Urcovi ze Svatobořic-Mistřína bude 
v květnu devatenáct let. Už od šestnácti se ale léčí z nádorového onemocnění lymfatických uzlin. Život mu může zachránit jen transplantace kostní dřeně. Pomoci mu chtějí fotbalisté, studenti i učitelé. V kyjovské nemocnici si z krve nechali zjistit, zda jsou vhodnými dárci.

25.2.2016
SDÍLEJ:

Dennis potřebuje k životu transplantaci kostní dřeně.Foto: DENÍK/Erika Benešová

V prvních příznacích Dennise svědila kůže, měl zvýšenou teplotu a býval často nemocný. Po roce mu lékaři na brněnské klinice diagnostikovali takzvaný Hodgkinův lymfom. Nemoci se postavil čelem a snaží se s ní bojovat. „Když mi je dobře, chodím ven na procházky. Nemůžu ale do školy, na party nebo sportovat. Dřív jsem hrával fotbal, futsal a lyžoval jsem. To mi chybí asi nejvíc," svěřil se mladík.

Když má špatné období, pomáhá mu čas strávený s přítelkyní a odpočinek doma. Tam se také snaží učit. Většinou totiž do Střední školy automobilní, kde studuje, kvůli oslabené imunitě docházet nemůže.

Od učitelů má k dispozici teoretickou látku, kterou plní na konzultacích. „Snažíme se mu vycházet vstříc. Příští rok by měl maturovat, bude to pro něj těžké. Pevně věříme, že se dá do pořádku. Má velký zájem a dobré známky. V odborných předmětech je to horší," řekla učitelka výpočetní techniky Hana Bednaříková s tím, že mladík je ve třetím ročníku kvůli nemoci už potřetí.

Ona a další tři vyučující proto ve středu do nemocnice přišli nabídnout svou krev. A nebyli jediní. Spolu s nimi deset zaměstnanců kyjovského městského úřadu a především studenti tamní zdravotnické školy. Jedním z hlavních organizátorů se stal třeťák Jakub Kuchař. „Dennisův příběh na sociální síti naši třídu motivoval. Přišlo nás deset, přímo jeho příliš neznáme, ale to nám nebrání," pousmál se student. Přiznal, že o dárcovství kostní dřeně uvažoval už dříve, ale teprve minulý týden měl osmnáct let, což je podmínka pro zařazení do registru. Za tímto účelem už v minulých dnech hematologické oddělení nemocnice navštívili fotbalisté z Kyjova a Vlkoše.

Vlnu solidarity mladík pozorně sleduje. Ve středu také případným dárcům přišel osobně poděkovat. Na všech si cenní, že vůbec takový krok podnikli. „Jsem rád, že jsou tady. Je vidět, že jim na mně záleží a to mě velice těší. Jsem šťastný," dodal mladý muž.

Vstup do registru dárců

Akce v nemocnici se ve středu zúčastnila také Zdena Wasserbauerová, která se osvětě o boji s leukémií a registru dárců věnuje již devatenáct let. „Jen v minulém roce jsme napočítali sto šest dárců kostní dřeně, to jsou dva za týden. Z toho jich je čtyřiatřicet z České republiky, zbytek ze zahraničí," prozradila pětasedmdesátiletá aktivní důchodkyně. Chlapci podle ní hodně pomůže, když se kampaň co nejvíce rozšíří. Vstup do registru obnáší odběr dvou mililitrů krve. Pak už se jen čeká, jestli jde o vhodný vzorek. Pokud ano, dárce se dostaví do Plzně, kde sídlí světově akreditované pracoviště. „Musejí ale být připravení pomoci nejen Dennisovi, ale každému, komu by mohli zachránit život. Je to závazek, s kterým je třeba počítat," poukázala Wasserbauerová.

Nemoc se u někoho projeví zvětšenými uzlinami, u jiného zase bolestí na hrudi při požití alkoholu. Příznaky jsou různé. Podle primářky hematologie a transfúzního oddělení Nemocnice Kyjov Jitky Hovadíkové Kujíčkové si většinou pacienti choroby, která má čtyři stadia, všimnou při nahmatání zvětšené uzliny. „Vhodné by bylo, kdyby Dennis podstoupil transplantaci kostní dřeně. U dárců nejde ani tak o krev, spíše o hledání vhodných genetických a transplantačních znaků na bílých krvinkách. Musí jich být deset," vysvětlila primářka 
s tím, že mnohdy se nenajde dárce ani v rodině.

Proto vznikly registry, kam lidé vstupují dobrovolně. „Jsou i pacienti, kteří dárce nenajdou vůbec. Šance je ale vždycky," doplnila specialistka. V České republice je v registru dárců každý 280. obyvatel, v Německu každý dvacátý. Dvě třetiny kostní dřeně se dováží.

Autor: Erika Benešová

25.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Mutěnice remizovaly v Boskovicích. Před Tišnovem už vedou pouze o bod

Mutěnice – Náskok mezi vedoucími Mutěnicemi a druhým Tišnovem se po vloženém patnáctém kole smrskl na jediný bod. Lídr jihomoravského krajského přeboru podruhé v sezoně klopýtl, když ve středečním utkání remizoval na hřišti Boskovic 1:1.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies