Výstavbu v obci plánují už několik let. „Chceme památník postavit v místě, kde internační tábor stával. Majitelé těchto pozemků však nesouhlasí, takže stále jednáme a hledáme i jiné místo, kde by se památník mohl umístit," informoval starosta obce František Měchura.
Představu o tom, jak má místo vypadat, má starosta jasnou. „Půjde o pietní areálek, ve kterém bude stát socha. To vše už je vysoutěženo a připraveno," upřesnil Měchura. Vedení obce má tak k dispozici plány toho, jak přesně by mělo pietní místo vypadat.
Vznik památníku má být v rukou akademického sochaře Jiřího Habarty, který zvítězil v konkurzu.
Památník má být místem, kde budou i lavičky, zeleň a také informační tabule, která přiblíží historii internačního tábora, proč a k jakému účelu byl zřízený.
V obci plánují třetí jednání s vlastníky pozemků. Nedohodnou-li se, je možné, že památník vyroste na jiném místě. „Jde o prostor naproti sokolovny. Je asi tři sta metrů vzdálený od původního plánovaného místa," prozradil ředitel svatobořického kulturního domu Rostislav Marada. Podle starosty však lidé ze Svatobořic-Mistřína trvají na tom, aby byl památník v areálu, kde internační tábor stál. „Sochař Habarta ovšem upřednostňuje prostor před sokolovnou. Nakonec však zvítězil návrh, že původně zamýšlené místo je přímo v areálu, kde tábor byl," řekl Měchura.
Obec chce na výstavbu památníku získat dotaci. Bez toho, aby vlastnila pozemek, na kterém se má stavět, ji nemůže získat. Dalším problémem bylo to, že při žádosti o dotaci musela obec dokázat, že se v místě nachází hromadný hrob obětí. „Prokázat to však nešlo a nelze. Lidé tu zemřeli, ale poté je odváželi do Brna, takže úmrtní listy byly vystaveny v Brně," popsal situaci ředitel kulturního domu.
Zatím mají jako vzpomínku na vězně v internačním táboře v obci malý pomník. „Všude se vystavují velké a důstojné památníky, ale u nás je stále nějaký problém," řekl Marada. Ten je přesvědčen, že by Svatobořičtí rozhodně měli mít v obci důstojný památník internačního tábora. „Jsme docela velká obec a nemáme důstojný památník. Přitom internační tábor byl tak významný, nacisti v něm zavřeli tisíce lidí. A máme k dispozici spousty materiálů, které se tábora týkají, a dokonce tady žije i několik pamětníků," sdělil Marada. Mezi materiály jsou texty z tábora, ale i fotografie vězňů či jejich výtvory.
Významnou váhu tomu, aby v obci památník stál, přikládá i doktor Jiří Dunděra z Kyjova, který se o tábor zajímá. „Jde samozřejmě o to, jak se člověk na historii dívá. Dojde-li však k tomu, že znát ji je potřeba, je podle mě velmi důležité historii neustále připomínat," uvedl s tím, že spousta lidí si ani nedovede představit, jak se žilo za totalitních režimů. „V táboře bylo přes dva tisíce vězňů. Z počátku i několik Židů, ti však byli přesunuti. Byli tam však i příbuzní například prezidenta Beneše a další příbuzní našich letců či vojáků. Byla tam asi i padesátka dětí," přiblížil Dunděra.