VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V dětských houslích se prý mučily žížaly

Žarošice - Školáci ze Žarošic hádali, k čemu sloužily staré předměty, které jim poskytlo muzeum. Všichni poznali rákosku.

16.3.2008 1
SDÍLEJ:

Na tomto přístroji dříve lidé strouhali řepu.Foto: Deník/Zdeněk Šmýd

Jako nástroj na mučení žížal označili dětské housličky z kukuřičného stébla deváťáci Jan Chmelař a Anežka Kronerová ze Žarošic. O starodávné formě na výrobu homole zase jejich o rok mladší spolužáci napsali, že je to jaderná hlavice. Děti ze Žarošic se po několikatýdenním projektu v posledních dnech konečně dověděly, k čemu sloužily předměty, které jim poskytlo ke studiu tamní muzeum. O co méně projevily znalosti, o to více ukázaly fantazie.

„Dětem jsme poskytli celkem třicet starých předmětů, které by teoreticky mohly ještě na vesnici například u prarodičů vidět. Doteď nevěděly jejich pravý účel,“ řekl vedoucí žarošického muzea Roman Muroň. Právě on s učitelkou Sylvou Klimešovou projekt vymyslel. Školáci tak pronikli prostřednictvím vlastní fantazie do znalostí historie. Do práce se zapojila celá starší polovina tamní základní školy. Projekt se tak stal sondou do znalostí dětí. Všechny předměty se v Žarošicích kdysi používaly.

„Všichni bezpečně poznali učitelskou rákosku. Překvapilo mě, že poznali často i starou dřevěnou past na myši. Myslel jsem, že z pohádek budou znát i lopatu na pečení chleba, mnoho z nich ale účel neznalo. Počítal jsem naopak, že záhadou bude karbidová lampa, která vypadá skutečně záhadně,“ vyjmenoval namátkou Muroň. Přestože všechny exponáty patřily dříve k běžným domácím předmětům, které už dnes nikdo nepoužívá, má podle pedagogů smysl, když je děti znají.

„Jen samotné poznání nového ve spojení s tradicemi je pro ně přínosem,“ myslí si například jedna z učitelek Miroslava Zmrzlíková. Podle ní si také děti procvičily fantazii. Když nevěděly pravý účel, mohly se pokusit vymyslet co nejoriginálnější vysvětlení. „To je také více bavilo,“ dodala učitelka. Podle ní však školáci prokázali více znalostí, než pedagogové očekávali.

„Nejde ovšem jen o účel. V těch věcech je i krása a kus řemesla, které děti poznají. Mnoho z nich by ihned lidé vzali domů jako dekoraci. Kdo si za dvacet let dá do obýváku jako ozdobu dnešní mobil nebo počítač? Je také dobré, že si děti procvičily fantazii, což jim například dnešní hračky moc neumožňují,“ vyzdvihl vedoucí muzea. Školáci se skutečně odvázali. Mlýnský kámen označili za předchůdce dnešních cédéček, dřevěnou past na hlodavce za šibenici pro myši. Prostor na pasti, kam lidé umisťovali cihlu jako zátěž, pak podle nich slouží jako shromaždiště pro ostatní myši, aby se dívali, jak popravená trpí. Historické předměty jsou nyní i s dětskými pracemi vystaveny v muzeu. K vidění tam budou až do konce letošního dubna.

16.3.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nálezy. Ilustrační foto.

Ztráty a nálezy? Někdy přijmou i kozla

Ilustrační foto.

Grand Prix: hotely a kempy hlásí obsazeno

DOTYK.CZ

České pivo určené ženám pobouřilo Britky. Je to sexismus, zlobí se

Česká společnost Aurosa Martiny Šmírové uvedla na trh stejnojmenné pivo, určené ženám. Když ho zkusila prodávat v Londýně, narazila. Britských žen se dotklo, že jim někdo předepisuje, jaké pivo mají pít.

Sady s ovocem mizí. Nejvíce ubývá broskvoní a třešní

Brno /INFOGRAFIKA/ – Sadů a zahrad je na jižní Moravě stále méně. Nejvíce ubývá broskvoní. Problémem je levné ovoce z dovozu i počasí.

Veslař Baldrián skončil druhý ve skifu, Rédr proháněl Synka

Hodonín /FOTOGALERIE/ - Slušné výkony přinesly účasti ve finále i cenné medaile. Hodonínští veslaři mají za sebou povedené období. Členové jihomoravského klubu, který letos slaví výročí sto deseti let od svého založení, uspěli na domácím závodě i mistrovství republiky všech věkových kategorií.

Rozmazané fotografie? Možná minulost. Díky metodě brněnských vědců

Brno - Policisté hledají podezřelého. Získají fotografii poznávací značky z kamer, je ovšem rozmazaná. Není to pro ně ale problém. Pomocí metody s umělými neuronovými sítěmi, které matematicky zpracovávají vložená data k žádanému výsledku, mají fotografii brzo doostřenou a značku přečtou. Podobný scénář se může stát realitou díky metodě doostřování fotek, kterou vymyslel Michal Hradiš z Fakulty informačních technologií brněnského Vysokého učení technického.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení