Před dvěma roky v Mutěnicích liják řádil tak, že hasiči museli zasahovat ve třinácti ulicích a vodu čerpali z více než dvacítky domů. Aby se situace neopakovala, Mutěničtí se pustili do stavby suchého poldru nad Jižní ulicí za více než dva a půl milionu korun. Obci k tomu výrazně pomohla dotace z ministerstva zemědělství. „Stavbu nám předali zhruba před měsícem," připomněl mutěnický místostarosta Petr Bíza.

Hned při přívalovém dešti v polovině června se záchytná nádrž osvědčila. „Ukázala svoji účinnost a dokázala vodu udržet," potvrdil starosta Dušan Horák.

Jenže ani to nestačilo. „Bydlíme blízko potoka a když intenzivněji zaprší, tak nám většinou voda vteče do garáže. Nyní to bylo dvakrát za sebou, ale většinou se to stává tak jednou za rok," svěřila se Eva Skočíková z Mutěnic. Velké množství vody s odnášeným materiálem směřovalo naposled po Masarykově a Slovácké ulici do Mutěnického potoka. Sklepy rodinných domů zůstaly opět zatopené. Tentokrát především vlnou z lokality za Oborou. Právě tam ale protipovodňové opatření chybí.

Problém s pozemky

Přitom Mutěničtí mají vyprojektované pro tuto oblast dva suché poldry. Ten rozměrnější má téměř šestkrát větší kapacitu než nový nad Jižní ulicí. „Vykoupit pro tuto stavbu pozemky od jednotlivých majitelů se bohužel nepodařilo, a to kvůli nadnesené ceně za některé pozemky," vysvětlil starosta.

Proto obec při zahájení komplexních pozemkových úprav určila jako jednu z priorit, aby se parcely za oborou vyčlenily na protipovodňová opatření. Tím může jednotlivé pozemky směnit za stejně kvalitní na jiném místě. „Na závěrečném jednání o těchto úpravách bylo řečeno, že osmadevadesát procent majitelů parcel s úpravami souhlasí, dvě procenta vlastníků ne. Proto nedokážeme říct, na jak dlouho se řešení této situace může protáhnout," osvětlil starosta. Zároveň tak Mutěničtí nemohou požádat ani o dotace.

To ale podle radnice není jedinou příčinou, proč do vesnice za přívalových dešťů teče tolik vody. Tou druhou je nevhodná volba pěstovaných zemědělských plodin nad obcí. „Je tam totiž nasazená především kukuřice. Obilí by zachytilo více vody a především by se neodplavovalo tolik bláta," dodal Bíza.

Od počátku tohoto století postihly Mutěnice záplavy několikrát. „Největší byly 13. května 2002, kdy spadlo v krátké době 63 milimetrů a 23. srpna 2013 to bylo okolo 105 milimetrů. Tato povodeň patří k největším za posledních šedesát let," sdělil kronikář obce Petr Plchut.

Letos 13. června napršelo 50 milimetrů a 2. července v zastavěné části 38 milimetrů srážek. „Ale v jižní části katastru to mohlo být podle odhadu až osmdesát milimetrů," dodal kronikář s tím, že v roce 2007 byly v Mutěnicích menší povodně třikrát a v roce 2010 dokonce pětkrát.