Na workshopech, přednáškách a besedách, kde se studenti zamýšleli nad problematikou dodržování lidských práv, měl být založený další projekt BET on! „Naše partnerské město, italské Zola Predosa, zpracovalo žádost o podporu evropské komise. Projekt však nedostal dostatečný počet bodů a neuskutečnil se," vysvětlil místostarosta Petr Kolář.

Veselské výměny• Who am I, who are you projekt na výměnu studentů, který se uskutečnil před dvěma lety
• BET on! před necelým rokem nebyl projekt schválený k financování z evropských fondů
• Very important citizens v případě úspěšnosti by se měl výměnný program uskutečnit příští rok

Italské město projekt přepracovalo a chce jej předložit v nové výzvě, tentokrát pod názvem Very important citizens. „Programově jde o stejnou věc, pouze došlo ke změně rozpočtu," upřesnil Kolář s tím, že když vše dobře půjde, projekt se uskuteční příští rok. V první fázi se studenti účastní přednášek o Evropské unii, její historii a právech. Pak vyjíždí na týdenní pobyty do partnerských měst, kde si vyměňují názory, vzájemně spolupracují a sdílejí hodnoty. Samozřejmostí je také překonávání jazykových bariér.

Výměna studentů je častá i v jiných městech na Hodonínsku. „Loni k nám přijeli studenti z Tunisu, Taiwanu, Gruzie, Iránu, Vietnamu i Egypta," zdůraznila ředitelka kyjovského Klvaňova gymnázia Renáta Soukalová s tím, že škola spolupracuje se studentskou organizací AISEC na programu Edison. Výměnu organizace navázala také s izraelskou školou HaKfar HaYarok. „V minulých letech jsme u nás měli na rok studenty z Taiwanu a Venezuely. V dalším školním roce možná přijedou ti z Turecka a Itálie," doplnil ředitel hodonínského gymnázia Jan Marenčík. Výměnné pobyty nejsou pouze o komunikaci a jazycích, ale také o životních zkušenostech. „Studenti, kteří jezdí na měsíční stáže na praxi, mají jazykovou průpravu. Spousta lidí ale anglicky neumí, tak si musí rychle poradit," řekl ředitel hodonínské okresní hospodářské komory Michal Švagerka.

Je toho názoru, že pokud člověk umí cizí jazyk, má zkušenosti ze zahraničí a je dostatečně aktivní, má na trhu práce velkou šanci. Stále důležitější je i znalost druhého jazyka. „Prosazujeme němčinu, protože pracovní kontakty máme nejvíce s Německem a Rakouskem," uzavírá Švagerka.