Tamní archeologický výzkum už skončil. Prokázal, že Kyjov byl před staletími pravděpodobně jedním z nejvýznamnějších center germánského kmene Langobardů ve střední Evropě.

Podle současných učebnic dějepisu se Langobardi přesunuli při stěhování národů na sever Itálie. Nyní se ovšem ukázalo, že část z nich ve střední Evropě zůstala. Odborníci nepředpokládali, že by se tak velké sídliště uvedeného kmene mohlo na Moravě nacházet.

„Unikátnost pohřebiště spočívá hlavně v nebývalé koncentraci jednotlivých hrobů na relativně malém prostoru. Kosterního materiál byl ve velmi zachovalém stavu, takže je vhodný pro řadu přírodovědných analýz,“ uvedl vedoucí výzkumu a archeolog Masarykova muzea Jaromír Šmerda. Vyzdvihl také velké množství nalezených předmětů v hrobech. V jednom případě šlo dokonce o takzvané franské ango, což je speciální podlouhlá zahrocená vrhací zbraň.

Nálezy z již více než dvou set padesáti dokumentovaných hrobů ukazují, že chronologicky spadají v drtivé míře do šestého století. Šlo většinou o hluboké hrobové jámy, dokonce se zvláštní úpravou, kdy byly stěny, často stupňovitě vykopané, obloženy dřevěnými deskami. Mrtví v nich byli v dřevěných rakvích.

„Spolu s pohřebními milodary to svědčí o vyšší sociální složce, která tam byla pohřbívána, tedy o langobardské aristokracii,“ objasnil Šmerda.

Na místě byly dokonce dvojhroby či trojhroty a dokonce i hrob šesti jedinců. V minimálně sedmi případech byli mrtví pohřbeni s koněm, případně dalšími zvířaty, dokonce i s dravým ptákem.

Vysoké postavení válečníka

Dva takové hroby s koněm patřily podle vedoucího výzkumu k výjimečným, neboť výbava jezdce – bojovníka byla dobře zachována a velmi pravděpodobně v minulosti unikla pozornosti vykradačů. „Šlo hlavně o železné zbraně, v první řadě o dlouhý meč s dřevěnou pochvou, a součástí výzbroje bylo ještě kopí a štít se středovou puklicí. V prvním z těchto hrobů měl meč dokonce bronzovou hlavici plátovanou stříbrnými proužky. Na jílci meče i v okolí byly patrné zbytky textilu, který také půjde na speciální analýzu. Ke štítu patřilo podélné držadlo a kruhovité velké nýty, které držely puklici, byly z bronzu, což opět značí o význačném postavení válečníka,“ vysvětlil Šmerda.

Mnohé hroby byly k lítosti archeologů poničené. To lze říct i o nejobjemnějším hrobu na lokalitě, ve kterém bylo vědro zdobené po obvodu bronzovým kováním s plastickými figurálními motivy. Takto okovaná vědra byla podle vyjádření archeologa ukládána zvláště do nejbohatších hrobů s pohřby nejvýznamnějších jedinců, snad dokonce královského původu.

Odborníci teď čekají ještě na výsledky mnoha expertíz. Z rozboru kovových předmětů či kosterních pozůstatků lze vysledovat tehdejší životní prostředí, jakým způsobem se tehdy lidé stravovali, nač umírali, odkud přišli či úroveň zemědělské a řemeslnické výroby.

Podle poslední dohody by si část nálezů mohli v budoucnosti prohlédnout i návštěvníci nákupního centra. Přímo v něm pravděpodobně bude malá expozice.