Ten se v současnosti kromě každodenního soustružení věnuje také protidrogové prevenci. Díky obecně prospěšné společnosti Světýlko zajíždí spolu s vedoucím resocializační a terapeutické komunity Grunt Březnice Jiřím Marečkem besedovat se studenty po celém Jihomoravském kraji. Snahou je šířit skrze autentickou zkušenost protidrogové postoje. „Navštívili jsme kolem sedmdesáti škol, především gymnázia, střední školy, učiliště či nadstavby. U základních škol je zájem minimální, přitom právě tam problémy s drogami začínají," říká Pecinek.

Právě jeho život na pervitinu i bez něj a následné získávání důvěry zachycuje pětatřicetiminutový dokument, který je k vidění na internetovém kanálu Youtube.

Začíná emocemi a smrtí Pavlova o osm let staršího bratra. „Dneska to v životě nikdo nemá jednoduché a naše rodina vlastně taky. Když mi byly tři roky, tak se mi oběsil otec. Matce zůstala na krku tři děcka," začíná vyprávění nejmladší ze sourozenců.

Když mu bylo šestnáct, tak zemřela i dlouhodobě nemocná matka. „Pak se to celé nějak zvrtlo," pokračuje. On i bratr propadli drogám. Z bytu se museli vystěhovat do sklepa. „Všechny peníze, co jsme vydělali, jsme naházeli do hracích automatů," vzpomíná. Pět let pak squatoval a vařil pervitin, až než se dostal do vězení. Tam začal poprvé abstinovat. „Nechtěl jsem žít jako dřív," řekl. To se mu dařilo čtyři roky. Pak ale do drog spadl znovu. Vysvobodilo ho až očekávání narození syna a následná léčba.