„Podmínky jsou tak přísné, že málokdo z nás si může někoho z úřadem nabídnutého seznamu vybrat. A to je v době, kdy venku všechno kvete a máme se starat o veřejný pořádek, velký problém," posteskl si starosta Rohatce Jarmil Adamec.

Hlavním kritériem je doba strávená v evidenci úřadu práce. Přednost dostávají ti, kteří nepracují déle než rok. Minimální doba je tři měsíce, přičemž opakovaně může úřad podpořit stejného člověka pouze výjimečně. A je třeba si zažádat. „Jde o případy, kdy se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do třiceti, nebo naopak nad padesát let či rodiče, který pečuje o dítě do patnácti let. Nebo musí jít o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení," sdělila generální ředitelka úřadu práce Kateřina Sadílková.

Jenže současný systém posuzování se starostům mikroregionu Hodonínsko a regionu Podluží nepozdává. Sepsali proto otevřený dopis adresovaný pracovištím v Hodoníně, Břeclavi a v Brně. „I přesto totiž v mnoha případech lidé z uvedených skupin, kteří se osvědčili, podpořeni nebývají," řekl předseda regionu Podluží a starosta Josefova Vojtěch Pospíšil.

O čistotu jedné z nejmenších obcí okresu se momentálně přes úřad práce nestará nikdo. „Ty, co jsme měli, nastoupili do evidence. Čekáme, až uplynou tři měsíce. Loni stačil měsíc a navíc jsme mohli vyjednat výjimku i pro uchazeče, kteří nespadají do kategorie s pracovním omezením," poukázal Pospíšil s tím, že z rozpočtu další zaměstnance najmout možné není. „Přitom na sedmisethekrarový katastr u nás připadá asi dvacet hektarů zeleně," upozornil josefovský starosta.

V Rohatci se přes loňskou sezonu o stromy, keře a veřejná prostranství staralo sedm nezaměstnaných. „Letos mi schválili jen dva, přičemž další dva mám garantované. Bohužel ten, kterého jsem si vybral a který už je zaučený, šel v době nejistoty do slévárny, kde ze zdravotních důvodů nevydržel ani měsíc. Teď již nesplňuje podmínku, že musí být souvisle bez práce. Můžeme jej mít na podzim, když už to není potřeba," upozornil Adamec.

Podobně dopadli i v Ratíškovicích, kde v minulém roce na veřejně prospěšné práce nabrali třináct lidí.

Teď je jich zatím sedm, u některých se ale dohoda prodlužovala. „V podstatě z těch, které jsme si vybrali, nevyhověl podmínkám nikdo. Mám pocit, že stát hodlá některé lidi z evidence vyloučit, nedá nám podklady a chce, abychom to udělali my," dodala starostka Anna Hubáčková.

Situací se zabývá i Svaz měst a obcí, který s úřadem práce na dalším postupu spolupracuje. Problém podle předsedy Františka Lukla částečně spočívá v roztříštěnosti rozhodování na krajské úrovni. Výsledkem posledních jednání však je, že pravomoc udělit výjimku od května přešla z krajských pracovišť na okresní. „Tam starosty i danou obec dobře znají a vědí o historii někteří již několik pracovníků přímo zaměstnali. Když proto žádají o přidělení uchazečů na veřejně prospěšné práce, není to například jejich vypočítavost," sdělil Lukl.

Že se věci přeci jen daly do pohybu, potvrzuje i Adamec. „Nyní jsou ústupky ze strany úřadu velké, ovšem to si mohli úředníci na ministerstvu při určování letošních podmínek zjistit dříve, že každý region není stejný" poznamenal.