Ve velkém oválném sále hotelu probíhá slavnostní zahájení a tradičně pod taktovkou Marka Ebena také ukončovací ceremoniál Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Ocenění umělci zde přebírají Křišťálový glóbus. Monumentální hotelový komplex je nepřehlédnutelnou dominantou lázeňského města od roku 1977. Představuje výjimečné dílo, jež stojí za pozornost.
Prohlídka Hotelu Thermal s architektem Adamem Gebrianem:
Poprvé se začalo uvažovat o stavbě festivalové paláce už na konci padesátých let minulého století. Filmové umění prožívalo v poválečném čase nebývalý vzestup. V roce 1946 se po vynucené přestávce konal filmový festival v Benátkách, vznikl festival ve švýcarském Locarnu nebo francouzském Cannes.
Pozadu nezůstalo ani tehdejší Československo. Poprvé byl filmový festival s mezinárodní účastí uspořádán v roce 1946, hostily ho Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Natrvalo se přehlídka přesunula do Varů v roce 1950.
Hotel Thermal aneb co o něm zřejmě nevíte
* Výstavba hotelu? Docela oříšek
* Hotel jako architektonický skvost
* Černá kaňka v podobě privatizace
* Hotel Thermal znovu září
Hlavní zázemí poskytoval Grandhotel Moskva, tak byl po komunistickém převratu přejmenován věhlasný Pupp. Filmy se promítaly na několika místech ve městě, organizace festivalu proto byla hodně náročná. První Křišťálový glóbus si odnesl v roce 1948 polský film Osvětim. Snímek neztratil nic ze své působivosti dodneška, sama režisérka Jakubowska byla v koncentračním táboře vězněna. Později však dostávaly načas zelenou především budovatelsky a pokrokově zaměřené snímky.
V roce 1956 byl filmový festival zařazen do kategorie A, což je nejprestižnější označení, jaké může soutěžní přehlídka získat. Železná opona se maličko zvedla. Festival tak mohl přivítat filmaře a hvězdy z kapitalistického západu, přijela třeba Claudia Cardinalová či Henry Fonda. Když byl v Moskvě založen nový filmový festival, přišel od stranického vedení příkaz, aby se karlovarský festival střídal s moskevským vždy ob jeden rok.
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
Vítěz SuperStar Adam Pavlovčin: Na image si zakládám, ale nejsem jí posedlý
Možná o to víc lákala fandy stříbrného plátna atmosféra lázeňského města spojená s festivalovou projekcí. Kapacity sálů a technické zázemí přestávaly stačit nárokům mezinárodní přehlídky a z obavy, že by se festival mohl přemístit do jiného města, začalo vyjednávání o výstavbě festivalového paláce, který by obstál ve světové konkurenci.
Hotel Thermal na fotografiích:
Fotogalerie: Hotel Thermal v Karlových Varech
Nové materiály i technologie pro výstavbu
K vyhlášení architektonické soutěže došlo v roce 1963. Oproti původně uvažovanému festivalovému paláci bylo rozhodnuto, že se vznikne multifunkční komplex Thermal. Projekt se proto rozrostl o mezinárodní hotel, garáže a venkovní bazén plněný termální vodou, který bude přístupný veřejnosti. Prestižní soutěže se sice zhostilo přes osmdesát týmů, ale jen necelých třicet náročné zadání splnilo.
Po sedmi zasedáních poroty uspěl návrh Věry a Vladimíra Machoninových, jehož výchozím bodem byl brutalismus. Tento moderní styl, populární především v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, využíval zejména neopracovaný beton, kovové konstrukce a mimo jiné i prolínání interiéru s exteriérem.
V době, kdy Machoninovi vyhráli soutěž na stavbu Thermalu, již měli za sebou úspěšnou realizaci Domu kultury a odborů v Jihlavě. Později podle jejich návrhu vznikl také ikonický obchodní dům Kotva v Praze, Dům bytové kultury tamtéž nebo budova velvyslanectví ČSSR v Berlíně.
Každého, kdo vstoupí do foyer Velkého sálu, okouzlí lustr vyrobený podle návrhu Reného Roubíčka. Tvoří ho skleněné tyče fixované na kostru svítidla chromovanými spojkami.
Během přípravy projektu navštívili takřka dvacítku staveb, především velká festivalová kina ve Francii či Velké Británii. A výsledek jejich práce předčil veškerá očekávání. Architekti využívali nové materiály, postupy a technologie. Betonový komplex Thermalu byl diametrálně odlišný od původní zástavby, zapadal však do okolního terénu.
Zbouraná Mattoniho vila
Hotel Thermal sice okouzloval návštěvníky festivalu, lázeňské hosty a kunsthistoriky, především starší generace obyvatel lázeňského města k němu však měla rozporuplný vztah. Pro stavbu hotelu bylo ještě před soutěží vybráno místo na tehdejší Chebské ulici, kde stála zhruba třicítka domů především v secesním stylu. Nejvýraznější stavbou byla mohutná neorenesanční budova Německého gymnázia, naproti němu stála vila Heinricha Mattoniho se zahradou. Jako ideální místo pro vybudování hotelu byl zvolen prostor v okolí bývalého Mattoniho dvora.
K realizaci stavby byla bohužel zapotřebí asanace asi třiceti domů, což znamenalo zánik celé městské třídy, jejíž součástí byla řada architektonicky a historicky cenných budov.Podle tehdejších posudků byly objekty v havarijním stavu a jejich zbourání bylo považováno za výhodnější řešení. Betonový komplex, který byl vybudován, výškově více než dvojnásobně přesahuje okolní zástavbu a také stylově je úplně jinde. Možná proto nebylo pro některé místní snadné se s novou dominantou městského centra spřátelit.
Přestože šlo o soubor různých a velmi odlišných částí, manželé Machoninovi dokázali dát komplexu, který zahrnoval šestnáctipodlažní hotel a venkovní bazén, jednotný ráz. Základní materiály – beton, sklo a červené dřevo – byly použity v exteriérech i interiérech, kde na sebe volně navazují.
Velké otevřené prostory rafinovaně využívaly hru se světlem a barvami. Sál, kde probíhají festivalové ceremoniály, ohromuje i dnes. Vzbuzuje dojem, jako by plul v prostoru a vzdoroval gravitaci.
Spolupráce s těmi nejlepšími architekty
Architekti vnímali hotel Thermal jako komplexní umělecké dílo. Kromě samotné budovy obnášela realizace i navržení interiérů a mobiliáře. Projektovali všechno, včetně nábytku. Navrhli celou novou sadu židlí – od nízkých po vysoké, sedačky, ušáky, také ubrusy, příbory a sklo.
Nahrává se anketa ...
Přizvali další vynikající designéry. Například tři různě velké skleněné objekty, které navrhli Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou, byly umístěny ve foyer Malých sálů a sloužily jako efektní svítidla. Je velká škoda, že byla v průběhu dalších let ztracena.
Karlovy Vary. Zajímavosti, památky, procházky přírodou, prameny. Prostě to Nej:
Každého, kdo vstoupí do foyer Velkého sálu, okouzlí lustr vyrobený podle návrhu Reného Roubíčka. Tvoří ho skleněné tyče fixované na kostru svítidla chromovanými spojkami. Skvělý sklářský výtvarník vytvořil také originální skleněná svítidla z masivního ručně foukaného opálového skla pro hotelové restaurace.
Šlo o originální kusy – každé svítidlo bylo trochu jiné. Opět můžeme jen litovat, že tato díla byla odstraněna během rekonstrukce v roce 2014. Ve stejném roce byla taky z restaurace odebrána skleněná fontána taktéž od Reného Roubíčka. Dodnes ve velmi dobrém stavu zůstala abstraktní socha od Slavoje Nejdla umístěná vedle hlavního vstupu do hotelu. Svým tvarem může připomínat vejce či poupě. Objekt doplňovaly plastiky Josefa Klimeše a Miloslava Chlupáče nebo díla od Arnošta Paderlíka, Vlastimila Květenského a dalších autorů.
Machoninovi skvěle vyřešili také prostor v okolí Thermalu. Ulice, ze které návštěvníci hotelu vjíždějí do podzemních garáží, je vedená za hotelem. Před hotelem vznikla pěší třída, chráněná před silničním provozem. Hotel zahrnuje několik veřejných prostorů a zároveň je snadno průchozí. Bazén s termální vodou, umístěný ve svahu a přístupný šikmým výtahem přímo z hotelu, byl po dobu svého provozu přístupný veřejnosti.
Nedokončená privatizace a na ni navazující letité spory o vlastnictví komplexu hotelu dlouho brzdily investice do oprav, úprav a modernizací.
K položení základního kamene došlo v roce 1968 tehdejším ministrem kultury v návaznosti na zahájení 16. mezinárodního filmového festivalu. Když došlo ke slavnostnímu otevření o devět let později, tehdejší normalizační státní propaganda vytýkala stavbě nedostatky a upozorňovala na její robustnost a vzhled.
Naopak pochvalné zprávy zaznívaly po prvním filmovém festivalu v Thermalu ze zahraničního tisku. Ten vyzdvihoval moderní provedení hotelu, jeho architekturu i vysokou úroveň technického zázemí. V roce 1977 se však zrovna konal festival v Moskvě, návštěvníci a filmaři se tedy do Thermalu podívali až o rok později. Jedno z ocenění tehdy získal film Stíny dlouhého léta režiséra Františka Vláčila.
Nepodařená privatizace hotelového kompexu
Sametová revoluce vrátila naší zemi demokracii, ale hotelu Thermal přinesla těžké časy. Kombinace let intenzivního provozu, nedostatečné údržby a stárnutí materiálů se na hotelovém komplexu viditelně projevovaly.
O existenci musel bojovat také Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který se stále konal v hotelových prostorách. V roce 1994 se organizace festivalu ujal tým Jiřího Bartošky a Evy Zaoralové. Ti jej vrátili na mapu prestižních filmových přehlídek a zajistili účast světově proslulých hvězd.
Záchranu hotelovému komplexu měla přinést privatizace, v podmínkách veřejného výběrového řízení byla mimo jiné uvedena nutná investice do oprav hotelu. Proběhly dvě veřejné soutěže, výsledkem však byly jen soudní spory. K uskutečnění privatizace nedošlo, hotel zůstal státním majetkem.
O historii a probíhající revitalizaci s ředitelem Hotelu Thermal:
Nedokončená privatizace a na ni navazující letité spory o vlastnictví komplexu hotelu dlouho brzdily investice do oprav, úprav a modernizací. Kolem roku 2007 byla zahájena rozsáhlejší revitalizace lůžkové části, vstupní haly, recepce a kavárny. Změny šly proti původnímu architektonickému konceptu a Věra Machoninová se obrátila na krajský soud v Plzni, podle jehož rozhodnutí neměly probíhat změny na objektu bez jejího souhlasu. Vrchní soud rozhodl jinak. Vedení hotelu nemělo oficiální povinnost s autorkou opravy budovy konzultovat.
V roce 2013 začala přestavba interiérů obou restaurací, v rámci níž byly odstraněna už zmiňovaná svítidla od Reného Roubíčka. Rozhořčení veřejnosti vzbudila snaha tehdejšího ministra financí Andreje Babiše prodat bazénovou část hotelu soukromému vlastníkovi a udělat z jeho hlavní budovy profitabilní podnik. Ministerstvo financí nakonec od prodeje upustilo.
Hotel Thermal opět ve formě
Až v roce 2017 rozsudek Nejvyššího soudu ČR zpečetil vlastnictví Thermalu Ministerstvem financí ČR. Rozhodnutí umožnilo státu posílit kapitál společnosti a vedení hotelu začalo s přípravami modernizace, která začala v roce 2019 a byla dokončena letos. Iniciativa Respekt Madam, kterou založili Marie a Jan Kordovští, vnoučata architektky Machoninové, kritizovala, že plán rekonstrukce nebyl konzultován s autorkou budovy. Náročná rekonstrukce se už vyšplhala téměř na miliardu korun.
V unikátním brutalistním komplexu najdete wellness centrum, lázně, restaurace, bary, bazén i konferenční prostory. Hotel má kapacitu skoro tří set pokojů. Pokud vás na chvíli omrzí během letošního ročníku filmového festivalu projekce, můžete si užívat větší venkovní bazén s plaveckými dráhami a relaxační částí o teplotě třicet stupňů nebo menší, plněný pouze jedinečnou karlovarskou vřídelní vodou, a především panoramatický výhled na Karlovy Vary přímo z bazénu.