Studenti brněnské Masarykovy univerzity vyvěsili petici. Nepožadují v ní nic menšího než zavedení genderově neutrálních záchodů. Otázka záchodků je zdánlivě pro seriózní pojednání nicotná. Ale nepleťme se, je to spor, který hýbá Evropou.

Kateřina Perknerová
Trestní stíhání jako rébus

Starořímská anekdota je známá. Lakomý Vespasianus zavedl daň z veřejných toalet. Jeho velkomyslný syn Titus ho káral, že něco takového císařům nepřísluší. Tatínek mu strčil pod nos zlaťák a konstatoval: „Nesmrdí.“

Moderní Evropa má větší problém. Nejen mezi studenty Masarykovy univerzity jsou lidé, kteří se necítí být mužem ani ženou. A tak nevědí, kam skočit.
Autora tohoto textu trápí dlouhodobě jiná nespravedlnost. Na letištích či benzinkách, ba v honosných kulturních svatostáncích stojí dámy dlouhou ponižující frontu na WC. Páni v tomto případě mají přednost.

Kateřina Perknerová
Covid ukázal, z čeho bolí duše. Nikoho to nevzrušuje

Lze samozřejmě namítnout, že pokud vytvoříme neutrální kabinky, budou ve frontách stát všichni. Zásadních problémů kolem toalet je tedy víc, než se sem vejde. Bylo by tedy na místě, aby brněnští studenti krom chvályhodné petice navrhli i celosvětové řešení.