Bylo mimořádně důležité, jaké spolupracovníky si premiér zvolí ke zvládání pandemie, komunikaci s veřejností, získávání důvěry obyvatelstva. Výběr ministra zdravotnictví byl z tohoto pohledu zásadní věcí, kde si Babiš neměl dovolit selhání. Jenže selhal. Ne jednou, ale třikrát. V pořadí třetí šéf resortu Jan Blatný neměl žádné zkušenosti s médii, poslaneckým či byznysovým světem. Snažil se být striktně odborný, ale to v daných podmínkách nemohlo zabrat.

Přívětivé a srozumitelné vysvětlování všech nepříjemných, leč nezbytných opatření bylo podmínkou úspěchu. Blatný se místo toho pouštěl do rozborů toho, kolik lidí zemřelo na covid či s covidem, utínal novinářské dotazy nebo připouštěl, že pokud lidé nebudou respektovat vládní nařízení, tak už si neví rady. Rezignovaně odevzdal očkovací strategii do premiérových rukou, což byla chyba. Vakcinace měla probíhat jinak, od počátku se měli zapojit praktici, aby očkovali především nejrizikovější skupiny obyvatel charakterizované věkem, vysokou tělesnou hmotností, chorobami srdce a diabetem. Tak se mohla zachránit spousta životů.

V jedné věci však Blatný postupoval naprosto správně, a to když nekompromisně trval na používání pouze těch vakcín, které schválila Evropská léková agentura. Právě to se mu stalo osudným, neboť jedině o tom mluvil prezident Miloš Zeman při jmenování jeho nástupce. Doslova uvedl, že Blatný a ředitelka SÚKL Storová blokovali dovoz ruské a čínské vakcíny a „kdo tímto způsobem postupuje, škodí Česku a nese zodpovědnost za lidi, kteří kvůli nedostatku vakcín a pomalému očkování umírají“. Na tuto nehoráznost nereagovali Babiš ani nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger.

Naštěstí se ozval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jednání prezidenta Miloše Zemana ve vztahu k oponentům označil za neomalené a nepřijatelné. „Premiér se i v případě nejbližších spolupracovníků chová nevypočitatelně, bezohledně, neslušně,“ uvedl také Vystrčil. Jan Blatný se o svém odvolání oficiálně skutečně dověděl jen několik hodin před ním, takže ještě na odpolední tiskové konferenci upřímně říkal, že o ničem neví. Nechápu, že s Andrejem Babišem je ještě někdo ochotný spolupracovat, když bez mrknutí oka nechá hlavu státu vyprávět, že jeho ministr má na rukou krev nevinných. Rozumím tomu, že premiér si s Janem Blatným nesedl, ale takto se s kolegy ve slušné společnosti nezachází.

O řídících schopnostech českého premiéra snad nejlépe vypovídá Babišova věta na Blatného adresu: „Důvod není ten, že bych nebyl spokojený s jeho prací. Problém byl v tom, že se rozcházíme v názoru, jak by měl resort fungovat.“ Čili Blatný pracoval skvěle, ale ministerstvo nefungovalo. A máme rádi motýle. Premiérova kritika není samoúčelná, Českou republiku čekají perné měsíce a my potřebujeme pojmenovat kroky, které k úspěchu a dobrému výsledku nevedou. Neschopnost vybírat si schopné odborníky a politiky zároveň je jedním z nich.