Byl to docela skandál, když před čtyřmi roky generál Karel Řehka na adresu předsedy sněmovního zahraničního výboru Lubomíra Zaorálka z ČSSD na svém facebookovém profilu uvedl: Stydím se, stydím se, stydím se. Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost… To se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana ČR.“

Kateřina Perknerová
Prezident komunista

Muž, který měl za sebou čtyři bojová nasazení v Afghánistánu, tak reagoval na Zaorálkova slova, že by se Česko mělo z této země stáhnout, neboť nechce být svědkem toho, jak se naši vojáci vracejí domů v rakvích. Řehka to nazval „jasnou sabotáží“. Když o tři roky později Američané se spojenci přenechali Afghánistán Tálibánu a zemi kvapně opustili, Řehka to nekomentoval. V té době už šéfoval Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Včera ho vláda na návrh ministryně obrany Jany Černochové posvětila do funkce náčelníka Generálního štábu. Stalo se tak poté, co u prezidenta republiky neprošel ministrynin favorit Ivo Střecha. Miloš Zeman měl také svého kandidáta, ale nepochybuji, že kvůli výše zmíněné citaci ochotně kývl na Řehkovu nominaci. Sám byl vždy velkým příznivcem vojenských misí a odchod z Afghánistánu silně kritizoval. Proto mu asi nevadí, že si Karel Řehka jako profesionální voják otevřel pusu na politika. Možná to nebylo naposled, byť pravicová vláda mu asi záminku nedá.

Kateřina Perknerová
Začátek konce Cermatu

Jeho nástup do čela armády znamená, že se Česko stane jedním z lídrů překotného zbrojení, výstavby základen a víc než dvouprocentního podílu HDP na vojenský rozpočet. Ačkoliv ruská agrese na Ukrajinu je momentálně dostatečným argumentem, nemusí záhy stačit. Kanonů se lidé nenajedí ani jimi nezatopí. Nemělo by jít tudíž o buď, anebo, ale o rozumné vydávání prostředků na obranu i pomoc lidem.