Motocykly Windhoff byly vyráběny společností Windhoff Motorradenbau GmbH v Berlíně v Německu v letech 1924 – 1933. Továrna byla umístěna na Bülowstrasse 106 a podnik vedl Hans Windhoff.  Firma podle Wikipedie nejdříve vyráběla chladiče pro osobní automobily, nákladní automobily a letadla. Hans Windhoff v roce 1902 založil se svým bratrem Fritzem továrnu v Rheine, potom v letech 1907 - 24 podnikal sám v Berlíně. Uvádí to v publikaci Motociclette Pluricilindriche a Turismo:1895 - 1968 (Motone Italy, 2002) Stefano Milani.

Začátek s vodou chlazeným dvoutaktem

Windhoff v roce 1924 vstoupil na rozvíjející se německý motocyklový trh s vodou chlazeným dvoutaktem o objemu 125 ccm. Stroj měl motor postavený v licenci podle návrhu Huga Ruppe , jehož design ladepumpe, který měl zvláštní píst, používaný jako kompresor ke komprimaci směsi paliva a vzduchu, později byl úspěšně používán DKW ve svých závodních strojích pro Grand Prix. 

Cedule připomínající továrnu Windhoff v Rheine.Cedule připomínající továrnu Windhoff v RheineZdroj: Wikimedia Commons, Aisano, CC BY-SA 3.0

Windhoff dosáhl s těmito malými dvoutakty poměrně dost závodních úspěchů. Karl Reese v knize Motorräder aus Berlin (Johann Kleine Vennekate Verlag, Lemgo Germany, 2002) popisuje, že experimenty se zvětšenými dvoutakty o objemu 493 ccm a 517 ccm, o které se Windhoff pokoušel, nebyly příliš vydařené. Strojům chyběla potřebná spolehlivost.

Fascinující model 750

V roce 1926 přišla továrna s návrhem nového stroje, který byl na svou dobu technicky fascinující. Představen byl v roce 1927. Motocykl měl čtyřválcový motor s vačkovým hřídelem v hlavě válců o objemu 746 ccm a chlazený byl olejem. Motor navržený inženýrem Daubenem, který se později připojil k Mercedesu, neměl vnější olejové kanály, takže jeho design byl velmi čistý.

Windhoff 750 a jeho zvuk:

Zdroj: Youtube

Žebrování motoru fungovalo jako obří chladič, chladícím prostředkem byl recirkulační olej. Jediný horní vačkový hřídel byl poháněn řadou ozubených kol v přední části motoru. Wikipedie uvádí, že velmi málo čtyřválcových sériově vyráběných motocyklů z předválečného období mělo vačkový hřídel v hlavě. Pozoruhodnými příklady byla první iterace Ariel Square Four z roku 1931 nebo dánský Nimbus z roku 1934. 

Mnoho zvláštností

Podvozek Windhoff neměl žádný „rám“, o kterém by se dalo mluvit, a motor/převodovka byl použit jako namáhaný prvek, přičemž vidlice a zadní pomocný rám byly přišroubovány přímo na něj. Stroj měl i další zvláštnosti. Vidlice s vlečným ramenem měly dvojité listové pružiny pro tlumení, bez zadního odpružení. Trubky zadního rámu vystupovaly přímo z odlitku převodovky a držely skříň rozvodovky pro pohon hřídele, zadní náboj a brzdu. Navzdory masivnímu vzhledu se lze na wikipedii dočíst, že celková hmotnost stroje byla pouze 440 liber, což je 199,5 kilogramu.

Expozice prototypů dodávek v Dopravním muzeu v Bratislavě
Cesta k nástupci Škody 1203 na Slovensku nakonec zarostla trním. Co se chystalo?

Motocykl Windhoff z roku 1928.Motocykl Windhoff z roku 1928Zdroj: Wikimedia Commons, Yesterday Antique Motorcycles, CC BY-SA 4.0Motocykl neměl ve své době obdoby. Web muzea Motorworld by V. Sheyanov, věnující se historickým motocyklům, píše, že vyvolal skutečnou senzaci a brzy poté zaujala společnost Windhoff důstojné místo ve světové historii motocyklů. Podle něj se čtyřválec Windhoff 750, stejně jako mnoho jiných motorek, propadl krizí z 30. let a vyráběl se pouhých 40 měsíců. Motorworld uvádí, že je známo, že v letech 1927 až 1931 bylo vyrobeno asi 1 450 motocyklů. Dodnes se na světě dochovalo pouhých 20 exemplářů.

Ve třech variantách

Windhoff 750 se vyráběl ve třech verzích, které se lišily rozvodovým mechanismem a drobnými technickými vylepšeními. V roce 1927 dostala první verze dělenou trojúhelníkovou nádrž a mohla pojmout 12 litrů paliva. Konzolově odpružené sedlo bylo podepřeno listovými pružinami. Průměr přední bubnové brzdy byl 170 milimetrů.

Druhá verze, jejíž jeden exemplář se nachází v muzeu Motorworld by V. Sheyanov v Rusku u města Samara, se objevila v roce 1928 se 14litrovou nádrží zaoblenějšího tvaru a předním brzdovým bubnem o průměru 220 mm. Třetí verze se lišila pouze elektrickou výbavou.

Hospodářská krize zastavila další rozvoj

Hans Windhoff navrhl pro rok 1929 nový stroj s plochým dvojitým motorem s bočními ventily o objemu 996 kubických centimetrů, ale zasáhla hospodářská krize, která znamenala, že se do výroby dostal jen velice malý zlomek strojů.  Windhoff se snažil o výrobu malých dvoudobých motocyklů o objemu 298 ccm, s motory vyráběnými v licenci od Villiers, ale odbyt byl velice slabý, a tak společnost podle wikipedie ukončila motocyklovou výrobu v roce 1933.

Motocykl Windhoff z roku 1928.Motocykl Windhoff z roku 1928Zdroj: Wikimedia Commons, Yesterday Antique Motorcycles, CC BY-SA 4.0

Česká stopa značky Windhoff

Produkci firmy značky Windhoff lze vystopovat také v Česku. Nejedná se však o motocykl, ale o unikátní automobil z roku 1902. Pekelný kočár pro arcibiskupa, jak se mu říká, se nachází v soukromém AutoMotoMuzeu Oldtimer v Kopřivnici. Expozici obohatil po rekonstrukci v červenci roku 2019.

A proč pekelný kočár pro arcibiskupa? Autor Petr Krab Kadeřábek na webu Garáž.cz píše, že prvním majitelem auta byl doktor teologie, první český arcibiskup neurozeného původu, Theodor Kohn. Kohn pocházel původně z židovské rodiny ze Zlínska, působil na arcibiskupství v Olomouci, a o jeho osobě kolovalo mnoho dobových pověstí.

Unikátní automobil Windhoff v AutoMotoMuzeu Oldtimer v Kopřivnici.Unikátní automobil Windhoff v AutoMotoMuzeu Oldtimer v KopřivniciZdroj: se svolením AutoMotoMuzea Oldtimer v Kopřivnici.

Když byl z arcibiskupství papežem odvolán, tak to bylo rok poté, co si v Německu od jisté firmy bratří Windhoffů zakoupil krásný červený blyštivý jednoválcový automobil. Kohn dožil na svém zámečku ve Štýrsku, ale automobil Windhoff nějakým dílem osudu zůstal na Moravě nadobro.

Poprvé v časopisu Mladý svět

První zmínku o automobilu Windhoff zveřejnil v časopis Mladý svět v čísle 48 z roku 1968, kde byl uveden na seznamu mezi tehdy nejcennějšími historickými vozidly u nás. „Přesný rok výroby se tehdy nevěděl, podařilo se ho upřesnit až novodobému majiteli Milanu Pulcovi v roce 2012, a to díky korespondenci s ochotě firmy Windhoff Bahn und Anlagentechnik GmbH, která mimochodem stále existuje a zabývá se výrobou kolejových vozidel a drážních zařízení,“ píše se na webu Garáž.cz.

Dva kusy pro reklamu chladičů

Auto bylo vyrobeno jako jedno ze dvou kusů pro reklamu chladičů spol. Hans Windhoff Berlín –Schöneberg v roce 1902 ve spolupráci s firmou Arthur Haendler Auto-Bau, Berlín. Informace byla však poskytnuta z původní obchodní knihy archivu společnosti Windhoff, která se částečně zachovala.

Takovéto Tatry zachraňovaly závodníky v osmdesátých a devadesátých letech
Tatry 623 zachraňovaly závodníky i civilisty na dálnici D1. Vznikly před 40 lety

O většinu své historie společnost přišla během bombardování Německa ke konci druhé světové války. Na našem území vůz vystřídal několik majitelů. Dokonce absolvoval i několik zajímavých jízd.

Mezi českými rekordy jako papírový model

Motocykl Windhoff 750 lze v Česku najít ve sbírce Václava Dohnalíka z obce Lazníky, ovšem v podobě skvěle postaveného papírového modelu. Dohnalík vlastní kolekci třiceti papírových modelů historických motocyklů z první poloviny 20. století, které zhotovuje bez návodu, podle snímků běžně dostupných na internetu.

Zdroj: Youtube

Navíc z běžné kladívkové čtvrtky v měřítku 1:6.  Dohnalík svou kolekci vytvořil v letech 2015 – 2023. Nechybí v ní ani model unikátní Windhoff z roku 1927. Rekord byl zaregistrován do České databanky rekordů 9. dubna 2023.