Podívejte se na tip, jak zrecyklovat staré dřevo:
V ČLÁNKU SI PŘEČTETE
* Hledali klid a soukromí
* Fošny čekaly na půdě
* Voňavý tvrdovosk
Když se manželé Měrkovi pustili do opravy své usedlosti, hledali nejlepší způsob, jak upravit stěny. „Inspirovali jsme se u našeho kamaráda. Dělal před lety novou půdu, ale bylo mu starých prken líto, a tak je použil k obložení místnosti. Mně se to tehdy strašně líbilo, ale jak roky běžely, tak jsem na to trošku zapomněla. Když jsme začali s opravou naší usedlosti, naplánovala jsem si, že to tak uděláme taky,“ vzpomíná Monika Měrková z Libereckého kraje. Dobré nápady se, když přijde potřeba, objeví samy od sebe.
Hledali klid a soukromí
Po návratu z ročního pracovního pobytu v Anglii si Monika Měrková pořídila starou usedlost, kterou s manželem pomalu opravují. Nový domov mezi Lindavou a Cvikovem tehdy kupovali, protože chtěli mít klid a soukromí.
Monika Měrková se vyučila ve sklářské škole, ale říká o sobě, že je kutilem samoukem. Strašně ráda opravuje a renovuje starý nábytek. V koupelně má staré dveře, jež obrousila, natřela a přivrtala na ně věšáky. Každou místnost ve svém domě doplnila o nějaký vlastnoručně vyrobený kousek.
Fošny čekaly na půdě
Původně Měrkovi plánovali dřevěné obložení použít do jiné místnosti nahoře v podkroví. Stará stáj, v níž zvažovali obývací pokoj, ale potřebovala upravit. Rozhodli se proto, že nejlepší a nejrychlejší bude, když dřevo použijí právě tam.
close
info
Zdroj: Se souhlasem Moniky Měrkové
zoom_in
Stěny usedlosti jsou složené z cihel a opuky.
„Měli jsme své už vyschlé stromy, takže jsme je pokáceli a nechali kmeny na pile nařezat na fošny. Měla jsem je asi pět nebo šest let uskladněné na půdě, aby vyschly,“ vysvětluje Měrková.
Na původní zeď postavenou z cihel a opuky přidělali manželé dřevěný rošt z trámků 40 x 60 milimetrů, na který fošny namontovali.
play_fill
„Máme jich poměrně hodně, takže nám to vyjde i na další místnost v patře. Všechen materiál už na to sice máme připravený, ale vrhli jsme se teď dolů. Vegetili jsme tam jen s betonovou podlahou a trčícími kameny ze zdi. Už jsme toho opravdu měli dost,“ říká Monika o tom, proč se pustili do přestavby.
Nahrává se anketa ...
Voňavý tvrdovosk
Aby se dřevo dalo dobře čistit, použila Monika Měrková na finální úpravu tvrdovosk. „Mám ho ráda, protože je na přírodní bázi, a dokonce i hezky voní. Udělal na tom dřevu takový sametový nádech. Původně jsem uvažovala, že bych to udělala kartáčované. Pak jsem si ale říkala, že by se tam zase prášilo. O opalovaní dřeva jsem vlastně ani neuvažovala, jelikož by celá místnost hodně ztmavla. Potřebuji, aby obývací pokoj byl co nejsvětlejší, protože je i tak hodně tmavý. Jsou v něm pouze malinká okénka,“ vysvětluje nadšená kutilka.
close
info
Zdroj: Se souhlasem Moniky Měrkové
zoom_in
Na trámky přišroubovali dřevěné fošny.
Obložení nějaký vnitřní prostor přece jen ubralo. „Celkově si konstrukce obložení vzala asi 12 centimetrů. Z Anglie jsme si dovezli dřevěné plovoučky, které jsou opravdu dřevěné. Nejsou jako ty zdejší náhražky, které se prodávají v našich hobbymarketech. Použili jsme je mezi fošny a na ně dali perlinku,” uvádí Monika Měrková. „Ta tam zatím stále kouká. Musíme ji ještě naházet nějakou bílou hmotou, aby to vypadalo pěkně,“ dodává.
„Teď aktuálně řešíme radiátor. Musíme totiž vypustit kotel a je potřeba tam udělat kolínko, abychom otopné těleso předsadili před obložení. Takže jsme se na tom trošku zasekli. Věřím ale, že se to brzy dořeší a pohneme se dále,“ plánuje Monika Měrková.
„Kdybychom neměli své vlastní stromy, tak by to možná bylo drahé. Fošny jsou třicet centimetrů široké, některé i více. Nedovedu odhadnout, na kolik to vyšlo. Myslím si, že je to nejen zajímavé, ale pro nás to bylo i nejlevnější možné řešení. Navíc to působí rustikálním dojmem. Je to přece jenom stará usedlost, tak jsme chtěli zachovat přírodní ráz,“ dodává spokojená majitelka.
