Němci zahájili výstavbu tábora smrti Bełżec v listopadu 1941. Ve východním Polsku měl výhodnou polohu v blízkosti železnice mezi polským městem Lublin a ruskou Ravou. Pro nacisty tak bylo logisticky poměrně snadné sem přepravovat velké množství budoucích obětí doslova nacpaných do dobytčích vagónů. Do každého z nich se podařilo dostat zhruba sto osob.
„Bełżec byl prvním místem, kde byly k usmrcení židovského obyvatelstva použity plynové komory,“ přibližuje kus temné historie web současného Muzea i Miejsce Pamięci w Bełżcu.
Video z památníku tábora Bełżec
Nejprve zde fungovala jen spíše provizorní dřevěná plynová komora. Přesto v ní bylo do června 1942 zavražděno 80 tisíc lidí. Pak byla zprovozněna nová, betonová komora, v níž našlo smrt až 370 tisíc osob.
„Obě komory připomínaly koupelny. I nápisy u vstupu obsahovaly informaci, že objekt je určen ke koupání a inhalacím. Jenže místo vody pustili strážci tábora smrtící plyn,“ dozví se mimo jiné návštěvníci místa během prohlídky expozice.
Podle historických zjištění dění v táboře řídil velitel podporovaný posádkou SS, kterou tvořilo maximálně 37 osob. Dozor a strážní službu měli na starosti naverbovaní sovětští váleční zajatci. Práci spojenou s pohřbíváním nebo spalováním těl a tříděním majetku obětí vykonávala skupina asi pěti set židovských vězňů.
Kdo se do tábora dostal, zemřel
Tábor jako takový přestal fungovat v prosinci 1942. Spalování mrtvol a zahlazování stop po činnosti tábora trvalo až do léta 1943.
Kdo se do tábora dostal, zemřel. Jedinou výjimkou je Chaim Hirszman. Ten byl členem skupiny, která se pracovně podílela na zahlazování stop po táboře. A jako jediný z celé skupiny unikl zastřelení díky tomu, že se mu podařilo uprchnout.
Na rozdíl od jiných táborů jako je Osvětim, Dachau či Matthausen se z původního koncentráku dochovaly spíše jen artefakty, namísto například budov s kremačními pecemi. Přesto místo kvůli místní expozici otevřené v roce 2004 stojí za návštěvu.
„V muzeu je výstavní místnost, přednáškový sál a místnost pro rozjímaní. Je zde také báseň vytesaná do zdi a deska se seznamem obětí. Celé prostranství kolem muzea je vysypané škvárou, roste zde několik starých dubů,“ přiblížil web polsko.travel.
Ohlasy turistů? Hrůzný zážitek
Na cestovatelském webu Tripadvisor se o pocity z místa podělili ti, kteří jej jako turisté navštívili.
„Přestože byl vyhlazovací tábor zničen do základů, najdete zde zdařilý památník, který vám umožní začít chápat rozsah katastrofy, která se nejen zde odehrála,“ míní uživatel s nickem Liam G.
„Bełżec ve mne vyvolal pocit hrůzy. Na rozdíl například od tábora v Osvětimi,“ doplnil uživatel s nickem skottydog.
Otevřeno je denně mimo pondělí od 9 hodin. V letním období se zavírá v 17 hodin, v jarním 16 hodin.
