Dne 17. 6. 2021 v 8:30 hodin jsem měl sraz, se třídou 3.B Základní školy Vančurova Hodonín. Kde jsme se potkali? Na obranných valech města na ulici Dolní Valy. Trochu jsme si popovídali o středověkém městě, hradu, opevnění, ale i železnici. A pak jsme se už vydali, na trochu netradiční procházku městem.

První zastávka byla na místě, kde stával rodný dům Tomáše Garrigue Masaryka. Na náměstí jsme si ukázali nejstarší budovy náměstí a řekli si, k čemu sloužily. Na krátko jsme se zastavili u morového sloupu, který je důkazem, že různé epidemie provázejí lidstvo od nepaměti. Také jsme si popovídali o královně Konstancii a městském znaku. Královnu, městský znak i hodonínský poklad se pak děti snažily na náměstí najít.

Poté naše kroky směřovali „Jalovou strouhou“, do Rybář, navštívit hastrmana Francka. Podél Staré Moravy, jsme došli k Lavoru a v místech bývalého splavu, byl čas na svačinu. A dál? To už jsme přes řeku Moravu, přešli do „Uher“. Kolem břehu Lavoru byl čas i na povídání o hodonínské přírodě. Lužní lesy, Dúbrava, Písečné… a zhlédli práci bobrů. Krátká zastávka u Rybeny, posloužila k lehkému povídání o hodonínském průmyslu. Tabák, cihly, cukr, ocel, dřevo, ropa, lignit… Je toho dost.

A to už jsme byli kousek pod „hradem“. Zazněla zde jména, jako Jan Lucemburský, či Karel IV. Dále se už pomalu vracíme zpět k náměstí. Ještě jsme se stihli zastavit pod zámečkem, podívat se směrem k „zámku“ a ukázat, kde stával velký mlýn. Redlichové, Liechtenštejnové, Marie Terezie; i o těch se trochu mluvilo.

Kolem památníku Rudé armádě, připomenutím bombardování i osvobození města od německé okupace se dostáváme zpět, na Masarykovo náměstí. Zde nás už čeká Bílá paní, která nás zavede na věž radnice.

Den by se dal shrnout takto:  3 hodiny pohybu, 5 kilometrů v nohách, dějepis, zeměpis i přírodopis. Vše, co by měl malý Hodoňák, či Hodoňačka, o svém městě vědět. Samozřejmě na děti čekala soutěž o sladké odměny.

Děkuji třídní učitelce, Kateřině Maňákové, za nápad takovou procházku pro svoji třídu zorganizovat. Velké díky také patří Haně Šupálkové z Regionálního centra Hodonín za hezkou tečku v podobě Bílé paní a možnost vyhlídky z věže radnice. Ale to největší díky, patří dětem! Zmákly to na jedničku s hvězdičkou!

Radek Mlček