Jsem obyčejný ajťák z Kobyli, IT se věnuji více než 20 let. Nějaké zkušenosti jsem získal během mé praxe, ale pořád jeste neznám vše. Před nějakým časem jsem přišel o nejlepšího kamaráda, taky ajťáka, proto jsem se rozhodl, že v této nelehké situaci pomůžu.

Celé to začalo, když k nám začali chodit mladí školáci a dívali se, co ve volných chvílích dělám. Pak mě napadlo předat jim své zkušenosti. A když jsem s tím začal, překvapil nás ten koronavirus. Ze začátku jsem nevěřil, že půjde o celosvětovou pandemii, ale postupem času se tak stalo.

Několikráte jsem hledal cestu, jak pomoct. Potom jsem se spojil s Davidem, za krátkou dobu se ozval pan učitel z Bzence a skupina se pomalu začla dávat dohromady. Jelikož jsem fanda Komety Brno, napsal jsem i na skupinu, pár lidí se přidalo, ale žádní tiskaři.

Ale musím přiznat, že me Komeťáci zklamali. Tak jsme začínali ve třech. Postupem času se k nám přidávali další. A tak jsme se rozšířili a já poznal spoustu skvělých lidí.

Ze začátku jsem jezdil sám, pak se mi nabidl kamarád, že by mohl jezdit a rozvážet materiál a svážet hotové výrobky. V té době jsme produkovali tak 20 štítů denně. A všechno jsme skládali doma na stole. Stříhali jsme štíty, řezali gumky. A postupně nás přibývalo. Pak nás oslovila obec Kobylí, ve které bydlím, jestli nám mohou pomoct. Až do této doby jsme tiskli ze svých zásob.

A tady začal celý náš příběh. Solidarita okolních vesnic nabrala na základě oslovení naším místostarostou na obrátkách. Začali mě oslovovat okolní obce, samy nabízely pomoc a my jsme šplhali výš. Vše jsme dělali zadarmo a bez nároku na honorář.

Ale pořád jsme byli na pár kusech denně. A jedním emailem se to rozrostlo. Denně jsem přijímal desítky hovorů od starostů okolních vesnic a my už jsme měli spoustu materiálu z čeho tiksnout. Oslovil jsem firmu, s kterou již spolupracuji více než 15 let a ta mi vyšla vstříc. A naše komunita začala nabírat na síle. Do toho jsme dostali požehnání od okolních firem, že můžem využívat jejich auta na rozvozy, dle doporučení se nám podařilo získat i operátorku, která zajišťovala veškerou komunikaci. A pak se celý kolotoč roztočil do neuveřitelných obrátek. Za 4 týdny jsme vyrobili téměřr 5000 kompletů, dodali jsme k plné spokojenosti nemocnicím Kyjov, Hustopeče, Hodonín a Břeclav a vybavili i všechny malé doktory, kteří se nám ozvali. A když přišla velká výzva na FN Brno u svaté Anny, a ta přišla v pátek, do neděle jsme místo 300 kusů pro ně udelali téměř 600ks.

300 jsme dodali a zbytek putoval mezi ostatní potřebné. V součané době už začínají fungovat vstřikolisy, které produkují 6 tisíc kusů denně. Takže my jsme pokryli první linii v našem kraji a teď je to již na nich.

A teď bych rád velni poděkoval firmám a obcím, které nám pomohli: Jako první musím poděkovat MCS PLUS s.r.o., která nám zajistila materiál a to bez zisku a po celou dobu nám ho dodávala. Obrovske díky patři firmě ZEBR s.r.o. za poskytnuti zázemí, materiálu a zapůjčení tiskáren. Další obrovské díky patří firme GRAWEB s.r.o., která nám zařezávala fólie na štíty. Také velké díky patří firmě ATRIMA s.r.o a LOMAX s.r.o., které propůjčily svoje auta na svozy a závozy. A nesmím ani zapomenout na AMM Otáhal z Kobylí, kteří nám na vodním paprsku řežou folie na štíty. Dále musím také poděkovat mým šéfům, kteří mi dali absolutní volnost a tolerovali pomoc v této nelehké době. A také díky všem obcím, které nám poskytli materiál na tisk všech stitů. Ať už to byla moje obec Kobylí, a i dalsi jako Bořetice, Pavlovice a i ostatni jako Mikulov, Hodonín, Břeclav, Bzenec, Čejč a i všechny ostani. Je vás tolik, že Vás ani nemůžu vyjmenovat.

Také děkuji všem, co přispěli, veřte, že nám to moc pomohlo. Ale jak ja říkám, neděláme to jen tak, děláme to pro sebe. Nikdy nevíme, kde skončíme.

Ale hlavně obrovské díky patří mé manželce Aničce, protože tento měsíc pro ni nebyl jednoduché, denně jsem přijímal přes 50 hovorů, na FB jsem měl přes 300 zpráv denně a sami víte z fotek, co jsem vyrobil z obýváku, stalo se z něj nejen kompletační centrum, částečně i dílna a někdy i laboratoř. Vím, že to neměla se mnou jednoduché, stále ji miluju a moc ji děkuji za podporu, protože bez ní bych to nedokázal.

A především děkuji celé naší skupině, která pomohla všem a dokázali jsme to. Je to síla nás všech.

Vite, nepíš se mi to jednoduše, teď je skoro půlnoc a já přemýšlím, jak pomoct dál. A hlavně. Pomáháme sami sobě!

Všem moc díky!


Marcel Mazáč