Před 1. májem o filipojakubské noci se věřilo, že na rozcestích a křižovatkách probíhají slety čarodějnic. Aby neškodily lidským příbytkům, dávaly se za rámy oken bezové větvičky nebo snítky kvetoucí střemchy.

Toho dne se také stavěly máje. Jeden býval v centru vesnice; menší stavěli chlapci svým děvčatům pod okny na znamení lásky. Zelený stromek na jeho vrcholu byl ozdoben barevnými papírovými květy a mašlemi. V některých regionech se na vrchol věšela i láhev, šátek, vlajka či figurína postavy. Chlapci museli hlídat máj celé noci, aby ho neuřezali chlapci z vedlejší dědiny, což bylo považováno za velkou potupu a máj musel být nahrazen novým.

Letošní Otevírání Baťova kanálu přilákalo davy lidí. Slavnostnímu otevírání byli přítomni i zástupci města.
Na vlnách folkloru a pohody. Tomáš Kočko otevřel Baťův kanál turistům

Při kácení máje koncem května bývala slavnost s taneční zábavou.„Na prvního mája sa staví u každéj hospody máj. A potom aj u domu frajírek. A téj, která byla moc pyšná nebo mládencom neco vyvédla a oni na ňu měli zlost nebo téj, co sa prespala, dali jako máj suchú trnku a ozdoby na něm staré probřísla.“(Lužice 1972, výzkum J. Tomše, archiv NÚLK)

„Máj se vezme, nějaký v lese, tam kde se najde, je-li to soukromý les nebo panský, o dřevo není potíž. Největší jenom aby byl. Opentlí sa a navrch sa dávávala flaška s kořalků, potom dyš sa stínal, každý hleděl ten vršek uchmatnút, protože to měl to nejlepší.“(Velké Karlovice-Jezerné 1967, výzkum J. Tomše, archiv NÚLK)

Národníh ústav lidové kultury