V rodině hudebního skladatele a renomovaného muzikanta všechny děti žily s hudbou a odmala byla v jejich duších rozdmýchávána láska k hudbě. Ta se stala jedním z významných motivů jejích tvůrčích záměrů. Druhým motivem maleb vychází z jejího náboženského zaměření. Brzy po narození byla pokřtěna jako Hanka Isolde Schneider a stala se tak členkou evangelické církve. Jejímu křtu byl přítomen český spisovatel Adolf Černý, lužickosrbský katolický kněz a básník Jakub Bart-Ćišínský, polský právník a etnograf Alfons Parozewski a čtvrtým byl lužickosrbský historik, publicista Otto Wićazetze. K hudebním a náboženským motivům lze přičíst silné vlastenecké cítění, a tudíž inspirace z lidového umění.

V době dospívání ji poznamenala léta první světové války, poté období vlády nacistů v Německu, druhá světová válka, a nakonec nelehký život v Čechách, kde umírá. Pro svůj vlastenecký cit i tvorbu je považována za první lužicko-srbskou profesionální výtvarnici.

Odmala poznávala otcovy přátele a současně při studiu v Budyšíně a později na pražském UMPRUM i české umělce. Dojem na ni později učinilo i setkání s dílem Joži Úprky z Hroznové Lhoty na Moravě a osobní setkání s českým impresionistou Ludvíkem Kubou. Její vlastenecké cítění posílila návštěva československého prezidenta T. G. Masaryka, když v Praze absolvovala tři pěvecké koncerty v roce 1922 s lužickosrbským souborem.

Svou příslušnost k muzikantské rodině nezapírá ani ve svých malbách květů nebo rostlinných motivů speciálně k obálkám not vydávaných jejím otcem. Zajímavý je i motiv německého velikána Ludwiga van Beethovena. V dřevorytu dokázala zvýraznit jeho sílu vidění světa a v rozevlátých vlasech a kudrlinkách pak rozmanitost tvorby hudebního génia. Poněkud intelektuálněji klidně zpodobňuje svého otce. K hudebním motivům lze přičíst i plakát k divadelnímu představení Švandy Dudáka ve Varnsdorfu. Zajímavými exlibris jsou například pátera Josefa Šindara z Moravského Slovácka nebo z Kyjovska krojovaného páru manželů Sukupových.

Církevních motivů bychom v její tvorbě našli nesčíslně. Mezi exlibris jsou to kapličky, kostelíky. Bohatě jsou zastoupeny lidové kroje Lužických Srbů. Malby i obyčejné kresby zachycují kroje s takovou pečlivostí, že nevynechává jediný detail. V olejomalbách nebo v podmalbách zachycuje krojové dvojice nebo i jednotlivce v působivém ztvárnění s podkladem zeleně a květů. V řadě obrazů zpodobňuje pohyb, v němž lze spatřovat tanec, působivé jsou obrázky dětí.

S její tvorbou se veřejnost seznamuje více až po druhé světové válce, a to především v Československu. Není to jen Praha, Varnsdorf nebo Liberec, kde po válce žila. Významná malířka Hanka Krawcec neměla snadný život. Pracovala jako grafička, pokladní, účetní a svůj konec života strávila v nemocnici v Ústí nad Labem, Krásné Lípě a potom v Domově důchodců ve Filipově na severu Čech, kde v roce 1990 umírá.

MILAN TUREK