Tatínek pocházel z Kopčan, maminka z Hustopečí, on sám se narodil v Hodoníně, ale jeho dětství je spjato s více místy na Slovácku. Tatínek byl kočím, později drábem a nakonec šafářem na císařském velkostatku, svá působiště měnil podle potřeb panstva. Díky tomu se rodina často stěhovala, na některých místech bydlela opakovaně. Masaryk své dětství tedy trávil ještě v Mutěnicích, v Čejči a v Čejkovicích, přičemž v Čejkovicích pobýval souvisle nejdelší dobu a považoval je za svůj dětský domov. Tam také zůstal stát domek, v němž Masarykovi žili, na rozdíl od Hodonína, kde jsou všechna místa pobytu rodiny Masarykových nahrazena novou zástavbou. Na místě rodného domu v dnešní Dobrovolského ulici dnes stojí škola, Masaryka na ní připomíná ozdobný portál arch. Antonína Blažka s nápisem „Pravda vítězí. Tady sa narodil a vyrůstal T. G. Masaryk, náš první prezident“, Masarykova busta a pamětní deska.

Mládě vlka hřivnatého se baví ve výběhu v hodonínské zoo i s rodiči.
Tip na dobrý skutek: Zoo Hoodnín pořádá sbírku pro vlka hřivnatého. Draží obrazy

Masarykova maminka dbala na vzdělání dětí a jeho přirozené nadání, temperament a houževnatost jej dovedly na reálku v Hustopečích, strážnické gymnázium a na gymnázium do Brna, odkud odešel studovat do Vídně a do rodného kraje se pak vracel už jen na prázdniny, na dovolenou či přednášet, jako prezident uchovával vřelý vztah s rodným krajem písemným kontaktem, audiencemi na Hradě či v Lánech nebo také na cestách po vlasti, nejznámější je návrat do rodného kraje v červnu 1924. V Čapkových Hovorech Masaryk vzpomíná: „Můj domov, to byl ten kraj kolem Hodonína; tam všude byly císařské statky a tož kam otce, který byl v počátku své služební dráhy kočím, poslali, tam jsme se stěhovali s ním; … Tu dalekou rovinu, tu vidím i dnes před sebou, a myslím, že ten dětský dojem mně zůstal; proto mám rád roviny; hory mám rád z dálky, ale nežiju v nich rád, údolí mě tísní, a nevidět dost slunka.“ Masarykovu životní dráhu v jeho rodišti veřejnosti přibližuje stálou expozicí Masarykovo muzeum v Hodoníně.

Zdroj: Youtube

Expozice představuje Masarykovo dětství a mládí prožité na Hodonínsku, studia, politickou a vědeckou činnost, období prezidentství, Masarykovu rodinu, úmrtí i jeho odkaz. O šíření Masarykova odkazu se stará také Masarykova společnost v Hodoníně a mementem proměnlivosti postojů k demokracii, Masarykovu odkazu či dopadů ideologizace výkladu dějin je Masarykův pomník stojící proti Galerii výtvarného umění. Tomáš Garrigue Masaryk je v Hodoníně stále doma a jeho rodiště na něj nezapomíná. Obvykle uctí jeho památku dnem otevřených dveří Masarykova muzea v Hodoníně a speciálními aktivitami pro různé skupiny návštěvníků, město a Masarykova společnost s Klubem vojenské historie Slovácko a ČSOL Hodonín pořádají ve spolupráci se smíšeným pěveckým sborem Gymnázia Hodonín Barbastella a zdejším domem kultury uspořádáním pietního aktu za účasti tradičních i vzácných hostů.

Současná situace pořadatele vzpomínkových akcí přiměla hledat jiná řešení připomenutí Masarykova odkazu v den jeho narození. Spoluprací ZUŠ, pěveckého sboru Barbastella, Masarykova muzea v Hodoníně, Masarykovy společnosti v Hodoníně, Gymnázia Hodonín a Masarykovy společnosti v Hodoníně vznikl v režii Kateřiny Hornové soubor krátkých videí, každé z nich prezentuje vnímání Masarykova odkazu dnes lidmi různých generací a zaměření a přáním Masarykovi k narozeninám, které budou postupně zveřejňovány na Facebooku Masarykova muzea v Hodoníně i jmenovaných organizací průběžně od čtvrtka 4. 3. do neděle 7. 3.

Dnes představí svůj pohled na Masarykův odkaz Andrea Baumannová, pedagožka Gymnázia Hodonín a místopředsedkyně Masarykovy společnosti v Hodoníně. Toto video je již ke shlédnutí na webových stránkách Masarykova muzea v Hodoníně.

O dalších online akcích budeme informovat v dalších dnech.

Irena Chovančíková
Masarykovo muzeum v Hodoníně