Letošní hodové veselí se uskutečnilo druhý říjnový víkend a sešla se opět velká účast krojovaných účastníků. „V sobotu 745, v neděli 503. Tušíte správně. Jsou to počty krojovaných z našich letošních hodů. A kolik se snědlo koláčků a vypilo vína? To se asi nedá přesně spočítat, a hlavně na tom vůbec nezáleží. Důležité je, že hody byly, jak se na takovou událost sluší a patří, pořádně veselé. Děkuju vám všem, kteří se staráte o to, aby tato naše krásná tradice byla něčím, na co můžeme být po právu hrdí! A pokud vám to o víkendu nestačilo, tak už o tom nadcházejícím se můžete vypravit na hodové dozvuky! (21. října od 20 hodin ve Sportovní hale za hudebního doprovodu DH Vracovjáci, doplnění autorem příspěvku)", hlásal na sociálních sítích po jejich skončení vracovský starosta Petr Fridrich.

K účasti místních krojovaných, z nichž se také většina strojí do lidové parády akorát jednou za rok, a to na hody, se nechal slyšet známý folklorista z Vracova Pavel Petržela. „Já osobně nemám počítání a rekordy moc v lásce. Jednak se takový průvod nikam nevejde, nedá se v něm udržet řád a spolupráce krojovaných, ubírá místo pro tanec a zábavu a je to, jak říkávala naša mamka, kaša v hrnci. Ale pokud se už počítá, tak rekord byl před covidem po sečtení průvodu, muzik a krojované obsluhy 912 lidí. To znamená, že každý pátý občan Vracova od dětí po seniory byl na hodech v kroji. Tehdy měl Vracov 4522 obyvatel," sdělil Petržela.

Zdroj: Youtube

Na osvětlení, proč se říká vracovským hodům také císařské, řekl sečtelý z lidových tradic místní muzikant, zpěvák a autor různých folklorních pořadů Pavel Petržela toto. „Hody byly původně oslavou svátku patrona farnosti, obce, nebo i několika obcí, které měly společnou farnost. Jenže císařský dvůr neměl rád, když se lid obecný (to je Bartošův termín pro prostý lid) odváděl od práce v plném hospodářském roku. V té době se všechny polní práce prováděly ručně, agrotechnické lhůty byly tedy mnohem delší než dnes a třeba žně trvaly u větších výměr polí i dva měsíce. Proto císařský dvůr “povolil”, a tím vlastně nařídil třetí říjnovou neděli jako hodový termín pro obce, které měly svého patrona od července do konce září. Takže kdo měl patrona farnosti od Prokopa do Václava, byly mu hody povoleny až v druhé polovině října, nejdříve se tedy mohly konat, tak jako letos, 15. října. Kdo měl tedy kostel zasvěcen Markétě, Jakubovi, Vavřinci, nebo třeba Bartoloměji, měl hody císařské."

HODY V ŽAROŠICÍCH

„Hody v současné podobě v Žarošicích u nás na Hanáckém Slovácku byly obnoveny koncem osmdesátých let, kdy začali stárkovat moji vrstevníci, hasiči. Zprvu to bylo nesmělé, protože to bylo hodně svázané s kostelem, což bylo zakázané. Ale postupně se zase připojili další a všichni to přijali," začal vysvětlovat počátky tohoto obyčeje starosta Žarošic Jiří Kacer.

Velkou hodovou podporu mají zdejší hody v mužském pěveckém sboru, který vznikl v roce 2009 právě kvůli podpoře hodů. Hlavně tedy při nedělním chození, jak se říká "pro klobóky". „Jelikož v neděli chodilo málo lidí, tak stárky zvaly muzikanty dovnitř na občerstvení a venku bylo ticho a nic se nedělo. Tak jsme zpívali a vyplnili ten čas. Postupně se to ale změnilo. Teď už muzikanti dovnitř nechodí, občerstvení se vezme ven a celou dobu se zpívá, hraje," doplňuje první muž Žarošic, který byl v neděli nejprve oblečený do kostela v hasičské uniformy a poté už do kroje, protože zpívá a vede po umělecké stránce mužský sbor.

Letošní stárkovskou dvojici tvořili Lily Kacerová, Ivo Studnička, coby hlavní stárkovský pár zodpovědný za celou organizaci hodů. Natálie Šurýnová - Radek Sedláček, Elen Strmisková - David Studnička, Adéla Kurzová - René Sedláček, sklepníci byli David Staněk, Matěj Šmerda a Ondřej Strmiska. Byly tam také tři páry sourozenců.

Zdroj: Youtube

„Občas se nedělní hodová zábava protáhne až do pondělního rána a stalo se, že stárci se sklepníky nastoupili ráno do autobusu (s laskavým svolením řidiče) a ospalým lidem jedoucím do práce nabídli burčák a zazpívali jim. Další, což ale asi bude všude, existuje mnoho bývalých stárkovských párů, které spolu od hodů už zůstaly a jsou spolu doteď. V současnosti není problém se sháněním stárků, tahle parta se malými a postupnými změnami drží už několik let. Jsou šikovní a baví je to. Se stárkama je to ale obecně problém, co pamatuju, tak chybí většinou kluci. Holky, ačkoliv to z hlediska kroje mají náročnější, mají o stárkování větší zájem. U kluků je to zase zápřah od čtvrtka, kdy se jede do lesa pro máju až do pondělního rána, kdy hody v hospodě končí. Ale nyní nám dorůstají děti, které chodily do Laštověnky (dětský folklórní soubor) a je mezi nimi mnoho šikovných, tak věřím, že se hodová tradice ponese dál a nebude třeba někoho přemlouvat," předvídá Kacer optimisticky hodovou budoucnost Žarošic, také známým poutním místem věřících na Moravě.

Zdroj: Youtube

Správce kostela, farář P. Pavel Lacina, měl na hodovou neděli první výročí působení v žarošské farnosti. O výzdobu kostela sv. Anny, (byl postaven v letech 1800 - 1801. 8. září 1801 zde byla poprvé sloužena mše svatá a až 18. října byl kostel klobouckým děkanem Josefem Pernsteinerem vysvěcen. Proto v Žarošicích slaví hody vždy třetí neděli v říjnu, tedy co nejblíže tomuto datu, poznámka autora příspěvku), se již léta stará paní Eliška Vachová a v poslední době tuto funkci přebírá paní Eva Kořínková, floristka.