Žáci 11 základních škol během večera představili výsledky své půlroční práce, ve které zdokumentovali životní příběhy pamětníků na Hodonínsku. „Do projektu se zapojily základní školy z Mikulčic, Prušánek, Šardic, Vnorov a obě základní školy ze Strážnice. V Kyjově to byly školy Dr. Joklíka a J. A. Komenského a v Hodoníně se zapojily tři školy – Vančurova 2, Mírové náměstí 19 a U Červených domků 40. Žákovské týmy ve složení 2-5 členů měly za úkol vyprávění celoživotních pamětnických příběhů zpracovat do krátké reportáže. Mohli si vybrat mezi rozhlasovou, video nebo animovanou reportáží. Tu poté doplnili i podrobnějším životopisem a také dobovými fotografiemi pamětníků,‘‘ vysvětluje koordinátorka projektu Michaela Mrázková.

Mikulčický tým zpovídal paní Miladu Juráskovou, která jako malá dívka zažila bombardování během druhé světové války a po roce 1948 její rodinu poznamenala změna režimu a kolektivizace. O válce a hrdinství své rodiny, členy protinacistického odboje, dětem vyprávěla paní Marie Filipi z Prušánek. Kolektivizace a další události po roce 1948 ovlivnily život i paní Ludmily Jankůjové ze Šardic. Ona ani ratíškovický rodák pan Václav Koplík se nevzdali své víry a kvůli tomu si zažili i různé nepříjemnosti a tlak od okolí.

V horňáckém Lipově zněly lidové písně ze spodu hor
V horňáckém Lipově zněly lidové písně ze spodu hor

Víra a cesta k ní byla hlavní tématem vyprávění i hodonínského děkana Josefa Zouhara. Svůj zážitek z vojny, kdy byl v 50. letech poslán do Koreje, dětem vyprávěl pan Josef Všetula. Podílel se na dodržování příměří mezi Severní a Jižní Koreou. O velmi napínavý příběh se s kyjovskými žačkami podělila lékařka Marie Hudečková. V 80. letech vyjela do Angoly a spolu s dalšími Čechoslováky tam byla unesena povstaleckou skupinou.

Žáci se setkali i s místními kulturními osobnostmi. O začátcích své bigbítové kapely povídal známý kyjovský učitel ze ZUŠ pan Miroslav Černý. Žáci ze Strážnice si vyslechli dalšího dlouholetého učitele, klarinetistu a virtuóza ve hře na tárogató pana Jaroslava Čajku. Pan Antonín Kučera, autor webu a knih Hodonín nostalgický, žačkám povykládal o proměnách Hodonína a svých začátcích fotografování. Druhý strážnický tým zase zpracoval životní příběh místní rodačky paní Marie Matyášová. Vzpomínala nejen na svou rodinu, ale vyprávěla také o své milované Strážnici, svých kamarádech a spolkovém životě.

Výsledky práce všech týmů si můžete prohlédnout na Příběhy našich sousedů

Tara Urbanová
Na Hodonínsku Vyletěla holubička

Porotci nejdříve hodnotili reportáže a psané životopisy a následně se jim žáci předvedli naživo přímo na pódiu. Slavnostnímu ukončení nic nescházelo. Publikum se bavilo i dojímalo a žáky několikrát odměnilo zaslouženým potleskem. Večer otevřela píseň Modlitba pro Martu v podání žaček ze šardické základní školy Emy Civišové a Karoliny Sahrai. Poté publikum i žáky přivítali starosta města Kyjova František Lukl a místostarosta města Hodonína Ondřej Fialík.

Poté už nastal čas na vystoupení žáků. Některé týmy představily své pamětníky prostřednictvím powerpointové prezentace, někteří si připravili krátkou divadelní scénku. Na závěr večera se slova chopili porotci. Žáky pochválili za odvedou práci a motivovali je v dalších aktivitách.

Slavnosti mandloní a vína v Hustopečích: Neotřelý program i mandlové speciality
Slavnosti mandloní a vína v Hustopečích: Neotřelý program i mandlové speciality

„Odvedli jste spoustu práce. A to nejen té technické a práci na reportážích. Tím, že jste vyslechli pamětníky, jste každému z nich udělali alespoň malou radost, že mohli někomu svůj životní příběh povykládat. Zasloužíte si velký potlesk, který si užijte. A dlouho na něj nezapomeňte, nechť je vám inspirací a motivací do dalších let,“ zakončil řeč porotců novinář Deníku Lukáš Ivánek.

Večerem mile provázela moderátorka Šárka Šildová a o fotografie se postaral kyjovský fotograf Pavel Martínek. Ani bez vyhlášení vítězů nechyběl na tvářích žáků a učitelů úsměv, jež jim vykouzlila radost z úspěšně ukončeného projektu. Také pamětníci odcházeli spokojení, jelikož byli velmi vděční za to, že mohli své životní zážitky a zkušenosti předat mladší generaci.

Michaela Mrázková