Ondatra pižmová, potkáváme v Hodoníně často. Je to náš největší hraboš. Kožíšek má z vrchu kaštanově hnědý až šedohnědý, břicho má světlejší, spíše žlutohnědé až šedohnědé. Nepřehlédnutelný je na ondatře její ocas, který má ze stran nápadně zploštělý, je lysý, pokrytý drobnými šupinkami, většinou je jen o kousek kratší, než její tělo, které bývá dlouhé maximálně 40 cm. Při plavání plní částečně funkci kormidla. Pohyb ve vodě ondatře usnadňují také tuhé brvy na zadních chodidlech, blány mezi prsty však nemá. 

Na začátku minulého století byla ondatra pižmová uměle vypuštěna do volné přírody. Zakrátko se rozšířila po celých Čechách. Dnes žije na celém našem území, mimo nejvyšší hory. Jinak se vyskytuje téměř v celé Evropě.

Najdeme ji u stojatých a pomalu tekoucích vod, především v nížinách a středních polohách. Vede převážně noční způsob života. Žije obvykle v párech obývajících až 10 m dlouhé nory s hnízdní dutinou a úkrytovými, větracími a útěkovými chodbami, z nichž alespoň jeden východ směřuje pod vodní hladinu. Také si staví vyústění z trávy a kořenů přímo na vodě. Jsou to kupky dosahují v průměru až 1 m a uvnitř mají jednu či více hnízdních dutin, vystlaných suchým materiálem.Žere hlavně rostlinnou potravu, jako rákos či orobinec. Občas si jídelníček doplňuje vodními živočichy, například škeblemi. Její teritorium bývá velké až několik tisíc m2, v délce pobřeží dlouhém až 10 km.

Ondatra pižmová, pokud má zrovna co baštit, nechá vás přijít blízko  Tam, kde uvidíte u břehů vylouskané škeble nachází se i ondatra.

Anna Hromková