Když mně pozval na poslední adventní neděli k výšlapu kamarád Lubomír Roubínek v doprovodu jeho kamarádů Alana Vincůrka, Michala Valdese, Patrika Szepa, dlouho jsem neváhal, protože hora byla pár dnů pod bílou peřinou. Nevadilo mi ani časné vstávání s tím, že půlhodinu výšlapu z místa startu Kamenné búdy, kam jsme dorazili automobilem, budeme absolvovat v teplotě -5 stupňů za tmy se svítidly na čele. Původně byla předpověď počasí taková, že mělo být až -19 st., což nevyšlo a my jsme byli moc rádi. S rozedníváním nám otevírala náruč silně zasněžená příroda s nádhernými stromy s bizarními zaobalenými větvemi jako z pohádky o Mrazíkovi, prostě kouzelné ledové podívání…
Co nám naopak vyšlo a nebylo předem vůbec jisté, bylo ranní slunko vycházející v 7.45 hodin za silné inverze, která vytvářela z pohledu z vrchu do okolí nezvyklou scenérii v dálce s vyčnívajícími vrcholky Lopeníku, Stražovských vrchů, skalnatým Vršatcem či dokonce Malé Fatry s dominujícím Rozsutcem.
S červánky a výstupem slunce se objevila rázem azurová obloha. Ještě bezvětří a inverze dodala rannímu výšlapu dokonalost.
Příjemné bylo také náhodné setkání se slovenskými „bratry“ ze Senice, z kterého vznikla přátelská hodinka povídání na vrcholu i pod ním u Holubyho chaty. Nechybělo přitom ani malé občerstvení včetně horňáckého a veselského tekutého „životabudiče“.
„Kdo chce zažít zimní kouzlo Javořiny, nechť vyrazí brzo ráno, nejlíp ještě za tmy, vyhne se tak nájezdu turistů, kteří přijíždí ve velkém množství ze slovenské strany autem. A kdybys potkal blázna, jak jsem já zamilovaný do této hory, tak mu o mně řekni, že celou zimu budu chodit 2x týdně dokud v kopci od Vápenek neporostou sněženky,“ vyznal se v závěru našeho adventního výstupu Veselan Lubomír Roubínek.
Já jenom doplním, že „masové“ setkání lidí se vedle červencového tradičně chystá na Velké Javořině i v zimě a to při loučení se starým rokem na Silvestra a s vítáním Nového roku. Já se opět chystám 1. ledna, přestože zde bývá už poklidnější atmosféra. O přátele z druhé strany hory, ze Slovenska nepřijdu, taky je tu potkám, dám štamprličku, povinšuju všechno nejlepší…
Tonda Vrba
