Každá ekonomika potřebuje fungující dopravu, osobní i nákladní. Můžeme mít sebemodernější nákladní automobily a autobusy, ale pokud k nim nemáme řidiče, můžeme zapřáhnout koně do formanských vozů, namastit si pod koleny a můžeme vyrazit k cíli své cesty. Přitom se můžeme podívat na zaparkované autobusy a nákladní automobily, které stojí, protože k nim nesjou řidiči.

Vrátím se trochu do historie. Dříve byl šofér autobusu velmi vážená osobnost. Vozil cestující, během toho dovezl i na vesnici nákup z města nebo balík pro sousedy. Dá se říct, že při jezdění s autobusem dělal i drobné služby pro obyvatele vesnice, kde bydlel. Přitom byl řidič, dispečer, mechanik a uklízeč v jednom.

Dokonce jsem někde četl, že dříve byl každý starosta rád, když se šofér autobusu usadil v jejich obci. Doba se ale změnila. Dříve si pamatuji, když jsem nastoupil v roce 1978 do ČSAD, vše bylo jinak. V té době pořád platilo, že branec, který byl na základní vojenskou službu odveden jako řidič získal, přiznám se, že nevím přesně, jestli za 300 nebo 600 Kčs, průkaz na řízení nákladních automobilů. Dá se říct, že v té době armáda vychovávala civilnímu sektoru řidiče nákladních automobilů a později i autobusů.

Když si vzpomenu na ČSAD, tak tam každý řidič začínal tím, že byl týden "na dílně", pak jej dispečer dovedl "k plotu", kde si "z kopřiv vytáhl" odstavený nákladní automobil, dal si ho do pořádku a začal s ním jezdit. Postupně dostával stále lepší nákladní automobil, až si zasloužil nový. Za volant autobusu se v ČSAD dostal, až když měl praxi s nákladními automobily. V ČSAD se říkalo, "že si autobus musel zasloužit".

Základní vojenská služba byla zrušena. "Předvojenští řidiči zestárli" a mladí zájemci o řidičský průkaz na řízení nákladních automobilů na něj při dnešních cenách nemají finanční prostředky. Přitom jsou řidiči těchto vozidel pořád třeba. Jak tento problém řešit? Již se opakuji, ale já si myslím, že bych řešení měl. Stát by měl zájemci o práci řidiče nákladního automobilu, později autobusu, zaplatit kurz i s profesním průkazem s tím, že "odjezdí " určitou dobu, pokud bez vážného důvodu skončí s jezděním, vrátí státu poměrnou část ceny.

Další věc, která by se u řidičů autobusů měla změnit, je to, že řidič autobusu je člověk s velkou zodpovědností. Zodpovídá za autobus, cestující, za tržbu i za dodržování jízdního řádu. Plat řidiče autobusu vypadá krásně, do té doby, než jej vydělíte počtem hodin, které stráví v práci. V tom případě zjistíte, že řidič autobusu je člověk s velkou zodpovědností, ale platově je asi na úrovni uklízečky. Mělo by změnit i to, jak se díváme na jeho práci. Je velmi potřebná, ale nedoceněná.

Vzpomínám si, že řidiči autobusů i nákladních automobilů byli odměňováni za ujeté kilometry bez nehody. Bylo to sice malé ocenění, ale přece. Jsem optimista. Věřím, že se vrátíme k tomu, že řidičům autobusů a nákladních automobilů někde za jejich práci poděkuje a alespoň maličkostí je odmění. Na úvodní fotografii je oceněný řidič autobusu z ČSAD Uherské Hradiště za ujeté kilometry. Bohužel nevím jeho jméno a ani počet ujetých kilometrů bez nehody.