Na vrchol jsem zahájil výstup tradičně na Vápenkách, nejvýchodnější osadě okresu Hodonín, která náleží k obci Nová Lhota. Po zahřívacím výstupu svážnicí k altánku na Vadovské jsem přešel k vodopádu Veličky kousek pod jejím pramenem a místu nazvanému U Zabitého žida. Po krátkém přechodu po zrekonstruované cyklostezce následoval od křižovatky ke Strání závěrečný výšvih po ledovém krunýři na hlavní hřeben, z něhož se naskytly nádherné pohledy k Pálavě, Babímu lomu, Chřibům, do Dolnomoravského úvalu, na Horňácko a Dolňácko, k Velkému Lopeníku a Vršatci v Bílých Karpatech, k Malé Fatře, Strážovským vrchům, Povážskému Inovci a Malým Karpatům.

Míst, kde nikoho nepotkáte je stále dost.
Víte, kde je u nás poušť? Moravská Sahara je přímo na dosah. Podívejte se

Není též bez zajímavosti, že z vrcholu Velké Javořiny můžete současně spatřit tři zříceniny slovenských hradů, a to Čachtic, Beckova a Tematína. Od vrcholového vysílače mě čekal krátký sestup k Holubyho chatě na slovenské straně státní hranice, pojmenované po slovenském protestantském kazateli, botanikovi, národopisci, spisovateli a národním buditeli Jozefu Ľudovítu Holubym, rodákovi z blízké Lubiny, kterou roku 1924 nechal zbudovat odbor Klubu československých turistů Uherské Hradiště. Od chaty jsem vystoupal opět na vrcholové plató, aby jsem z něj postupně zahájil sestup na nádraží do Javorníku nad Veličkou. Postupně jsem prošel přes nejvyšší bod Jihomoravského kraje pod vrcholem Durdy (838 m. n. m.), Kašpariskův vrch, památník plukovníka Ilji Daniloviče Dibrova pod Čupcem, který zde dne 13. 10. 1944 při bojích během Slovenského národního povstání padl, Šibenický vrch, Kubíkův vrch, loveckou chatu Megovka, Liščí boudu a rekreační středisko Filipov ve Filipovském údolí.

Během této nádherné půldenní vycházku jsem našlapal v Bílých Karpatech rovných třidvacet kilometrů.

Jura Michenka

Klub českých turistů Hodonín