„Proč právě oskoruše může mít svoji slavnost? Protože je to nepřehlédnutelný užitečný velikán mezi ovocnými stromy a kdo si ji zamiluje, žije v jejím stínu až do smrti.“ Tak s tímto mottem probíhají každoročně v sobotu po Velikonocích oslavy Stromu Slovácka.

„Košt má každý rok vrůstající tendenci. Nejen v počtu návštěvníků z různých částí naší republiky, ale také ze zahraničí, a také v počtu dodaných vzorků do soutěže. Pamatuji si, že když jsme začínali, bylo tady asi 60 vzorků oskoruše, letos 255. Celkem s dalšími ovocnými pálenkami to letos bylo 1126 vzorků,“ sdělila Martina Bílová, starostka obce. „Lidé k nám přijíždějí nejen koštovat oskorušovici, ale také diskutovat s odborníky a vyměňovat si navzájem názory“, dodává spokojená Bílová.

Po kobylských uličkách lidé putovali za vínem
Po kobylských uličkách lidé putovali za vínem. Cestu jim zpříjemnil heligonkář

Přednášky a postřehy jsou věnovány oskorušovým nej: v růstu stromů, v plodnosti, v léčivých účincích i v kvalitách dřeva. Prostor bývá dán i dalším vzácným ovocným dřevinám. „Nositeli oskorušové tradice“ byli pasováni kromě pěstitelů a odborníků na ovocné stromy i zástupci obcí či měst, vrcholoví politici ze Slovácka i okolních oblastí.

V doplňkovém, už tradičním folklorním programu, si nejprve mohli návštěvníci poslechnout mužský sbor Slováckého krúžku Stará Břeclav, střídavě se zpěváky ze Slováckého mužského sboru Ratíškovice. Poté si mohli zazpívat a zatancovat při cimbálové muzice Růža z Veselska. Na občerstvení nechyběly zabijačkové speciality. Bohatá tombola také podržela větší účast rozveselených lidí v místě do podvečerních hodin. K domovům si zájemci mohli odvézt stromky oskoruší a další dřeviny - jako dříny, moruše či mišpule.

Pošlete vzkaz hasičům. Poděkujte jim díky Deníku.
Poděkujte hasičům za jejich práci, napište do redakce

„Jsou to stromy pro příští generace, které rostou spoustu let, několik století. Nám zapadnou i do konceptu výsadby v lokalitě Bažantice, kde nám tornádo zničilo celý les,“ prohlásil starosta Hodonína Libor Střecha, který byl v sedmičce nominovaných od pořadatelů slavnostně pasován na držitele oskerušových tradic. Mezi návštěvníky se pohyboval bez možnosti koštování lákavých pálenek také jeden z pravidelných účastníků - Libor Velan, muzejník a gastronaut z Bystřice pod Lopeníkem.

„Skvěle připravená akce, o kterou je zájem. Byl jsem tu popáté, ale poprvé jako návštěvník koštu. Jinak jsem měl stánek, kde jsem nabízel knihy Jak chutná Slovácko a džemy. Bohužel tento rok pořadatel omezil stánky a pro mě už nebylo místo. Jako řidič jsem nemohl ochutnávat vzorky destilátů, tak jsem chutnal všechno kolem jídla. Celkově spojenost. Doma oskoruše nemám, ale obecní úřad u nás vysadil oskoruše kolem cyklostezky,“ podělil se Velan o pocity z návštěvy na Strážnicku.

Zdroj: Youtube

„Super akce, folklor tady jede a je to cítit, že jsme na Slovácku. Oskorušovici jsme mírně koštovali, ale radši dáváme přednost vzorkům slivovice, které jsou špicové,“ shodli se vedle sebe dvě usměvavé kamarádky z Třebíčska, Soňa Garcerová a její švagrová Dana Gazárková, která našla už trvalé bydliště v okolí konání koštu.

Kdo si nakonec odnesl nejvyšší ocenění za dodané tekuté vzorky z ovoce a byl šampionem? V oskeruších Petr Lovecký z Tvarožné Lhoty, z modrého ovoce Miroslav Vaculík z Vřesovic, z meruněk Martin Bombala ze Skalice, z hrušek Ivan Vakula rovněž ze slovenské Skalice a z jablek spolek SZZ z Radimova.

Pořadatelem této jedinečné události v republice byl mužský pěvecký sbor Tvarožná Lhota ve spolupráci se Sdružením INEX-SDA Bílé Karpaty, obcí Tvarožná Lhota s podporou Regionu Slovácko a Mikroregionu Strážnicko.

Čtenářka Deníku u moravského moře. Se západem slunce skoro jako na Havaji
Čtenářka Deníku u moravského moře. Se západem slunce skoro jako na Havaji

U zrodu slavnosti stál a stále organizuje odborný program Vít Hrdoušek, známý etnobiolog a oskerušový propagátor. „Vedle pořádání slavnosti je dalším cílem našich aktivit prosadit téměř zapomenutý významný druh ovocného stromu (s řadou nej) do povědomí celé Evropy. Využít jeho krajinářského, potravinářského, lesnického i lékařského významu pro naši i příští generaci v Evropě. V rámci projektu celoevropsky upozornit na mizející lokální dědictví kulturní krajiny venkova, na další místní variety či odrůdy ovocných stromů a keřů a hledat i pro ně hospodářské či krajinářské využití s podporou aktivit státních i nestátních politiků,“ prohlásil Vít Hrdoušek

Jubilejní 20. ročník Slavnost oskuruší proběhne opět na stejném místě v Tvarožné Lhotě a opět v termínu v první sobotu po Velikonocích.

Co je Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica)?
Je to mohutný a krajinářsky velmi dekorativní strom z čeledi Rosaceae. Oskeruše roste zvláště v jihovýchodní Evropě i Severní Africe. Nikde ve svém areálu rozšíření nevytváří souvislé porosty a roste roztroušeně ve světlých lesích. Oskerušová nej: Strom oskeruše je nejstarší a nejplodnější ovocný strom. I 300 letý strom plodí přes tunu ovoce. Je nejmohutnější druh jeřábu s největšími plody. Oskorušové dřevo je nejtvrdší z evropských dřevin.

Text, foto, video: Tonda Vrba