Je mnoho důvodů proč si nádherný a rozlehlý blenheimský park projít. Začněme ale na místě té snoubenecké chvilky. Když se člověk podívá kolem má dojem, že si je v srpnu 1908 tehdy čtyřiatřicetiletý poslanec a vládní činitel pečlivě vybrat. Ostatně neopomněl se později jak se patří pochválit „Zde jsem přijal a provedl dvě svá důležitá rozhodnutí. Narodit se a oženit se. Mohu říci, že s oběma a jejich výsledkem jsem vcelku spokojen,“ napsal později Churchill.

Až se jednou do Blenheimu vydáte, najděte si Dianin chrámek a podívejte se kolem sebe. Mezi pěstěnými trávníku ve stínu stromů s rozmyslem vysázenými zahradním architektem Capability Brownem běží dvě kamínky vysypané zahradní cesty a sbíhají se v jednu. Když se rozhlédnete, vidíte na jedné straně jezírko, na druhé romantickou zahradní stavbu, právě ten takzvaný Dianin chrám, kde po čtyřleté známosti při jednom letním společenském odpoledni Winston požádal Clementine o ruku. Můžeme se jen domýšlet, jak to tehdy přesně bylo, ale jedno si můžeme třeba představovat. Mladý pár se omluví z věčného proudu společenských konversací, vyjde do parku a Churchill vede svou nastávající dobře známými cestičkami zahrad rodného zámku až k chrámku. Když Clementine řekne ano, ukáže jí, že se tu dvě cesty sběhly v jednu a poté jí pak vede dál kolem šumícího vodopádu do tiché růžové zahrady.

Starobylý kostel S Maria in Cosmedin v Římě uchovává mimo jiné lebku připisovanou římskému mučedníkovi svatému Valentýnovi.
Valentinská pohlednice z Říma: Lebka světce, ručka v ústech a slavné pahorky

Abyste si palác Blenheim (mimochodem jediné anglické panské sídlo mimo královských a duchovenských, které má v názvu palác) a jeho park s chutí prošli, nemusíte být duše romantická a nutně ani fanoušek anglických dějin sedmnáctého a osmnáctého století. Sluší se ale říct, že ho založil první vévoda Marlboroug John Churchill, respektive panství a nový palác měly být odměnou za válečné úspěchy na kontinentu, což se nakonec úplně nepodařilo, stejně jako se nedařilo architektovi paláce Johnu Vanburghovi najít společnou řeč zejména s vévodkyní Sarah, která na stavbu dohlížela po smrti svého manžela. Složitý a plný zvratů byl i příběh samotného Johna Churchilla, stačí jen naznačit, že když Winston Churchill sepsal důležitý životopis svého slovutného předka, potřeboval na jeho vylíčení čtyři objemné svazky.

Z cest po Madeiře, ostrově věčného jara.
Svezení i bez sněhu? Saně se řítí dlážděnou ulicí. Madeira je plná překvapení

Až se budete procházet blenheimským parkem, nenechte se zmýlit tím, co vidíte. První, a do počátku dvacátého století nejslavnější z Churchillů, první vévoda Marlboroug John Churchill si nevybral obzvláště malebný kousek krajiny s říčkou, vodopádem a jezerem. Prakticky všechno, co vidíte je dílo legendárního krajinářského architekta Capability Browna. Ačkoliv se anglický park tváří mnohem přírodněji a přirozeněji než formální francouzská zahrada, bývá celý vyprojektovaný a vymyšlený, aby přestavoval přesně takovou krajinu, jaká se architektovi a pánovi zámku líbí. Alespoň na Blenheimu to rozhodně Brown vymyslel dobře a skoro určitě se vám krajina, jak by měla vypadat, bude líbit.