Informaci potvrdil předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba. Dna však stále nedosáhli - zastavila je technická omezení podvodního robota.
Kromě nové hloubky jim speciální robot poskytl i cenné údaje. Cestu do hlubin totiž mapoval za pomoci šesti kamer a sonarových paprsků.
Mezinárodní operační středisko
Kvůli výzkumu se Hranická propast na několik dní proměnila v mezinárodní operační středisko - na akci se podílejí kromě speleologů z Hranického krasu také odborníci z Maďarska, Portugalska a Srbska, kteří se postarali o kalibrování, testování a přípravy na sestup zařízení do hlubin.
Podporu mají speleologové i od hasičů ze Záchranného praporu Hlučín a báňské záchranné služby. Kvůli akci speleologové již v polovině července za pomoci jeřábu odstranili z hladiny a patnáctimetrové hloubky zhruba sedm tun nánosů včetně zbytku spadlých stromů.
"Největším oříškem bylo celou akci domluvit. Společnost, která robota vlastní, je nadnárodní, jsou v ní zastoupeni Maďaři, Portugalci, Belgičané a Srbové. Nyní už je to třešnička na dortíku," doplnil Michal Guba.

Pozorovat lze zpovzdálí
Prohlídková trasa je pro návštěvníky přístupná. „Základnu jsme si rozdělali na nedalekém poli a některá místa jsou ohraničená bezpečnostní páskou,“ podotkl Michal Guba.
Pro zástupce z České speleologické společnosti z Hranického krasu je současný průzkum s podvodním robotem, kterého vyvinula za pomoci nadnárodního grantu firma UNEXMIN GeoRobotics Ltd., klíčový.
Na základě získaných údajů budou moci v 3D mapě umístit například místa vývěrů teplé vody, jejichž vzorky dlouhodobě zkoumají odborníci z Mendelovy univerzity.
Detailní zmapování okolí Mikáda v hloubce 200 metrů jim navíc může otevřít cestu k dalšímu hloubkovému průzkumu propasti. To mají v plánu příští rok. Propast tam prozkoumává speciální robot o průměru jednoho metru a váze 100 kilogramů.
Hranická propast nacházející se v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní si své světové prvenství drží od září roku 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů. Dna však nedosáhli; došel jim komunikační kabel k robotu, jehož délka byla "pouze" 500 metrů.
Průzkum propasti ztěžuje specifické jeskynní prostředí s členitým terénem, ale i proměnlivá viditelnost.
