Kliknutím zvětšíte„Nepřeji si, aby došlo k převodu letiště Hradčany na Ministerstvo obrany ČR. Nepřeji si oživit toto letiště pro tyto účely. Tento záměr ve mně vyvolává pocit strachu a obavy z budoucnosti,“ strachuje se například Monika Grosová z Ralska. A přidávají se další lidé. „Jsem obyvatel Ralska a domnívám se, že převod letiště zpět armádě by byl krok zpět ve vývoji obce a jednalo by se o výrazné narušení v posledních desetiletích vyvinutého životního prostředí,“ uvádí Kateřina Folprechtová.
Desítky další reakcí lidí se objevuje pod peticí, která vznikla jako protest proti převodu letiště na ministerstvo. Založil ji starosta Ralska Miloslav Tůma, který je zásadně proti. Za pár dní od vzniku je na ní skoro tisíc podpisů.
„Armáda tu už 30 let nefunguje a nechceme ji zpět. Prostor je dnes čistě sportovně – rekreační a samosprávy investovaly několik stovek miliónů do celkové revitalizace. Stát se zbavil zodpovědnosti za vzniklé ekologické zátěže a přenesl tuto odpovědnost na místní samosprávy, které se dlouhá desetiletí musejí potýkat s likvidací těchto škod,“ zdůrazňuje starosta Tůma. „Léta se snažíme zbavit nálepky vojenského újezdu. Dokončena byla sanace prostoru, snažíme se oblast rozvíjet, budujeme tam rekreační aktivity. Tohle všechno by šlo vniveč, kdyby přišla armáda nebo se staly správcem Vojenské lesy a statky. Oni mají své vnitřní úřady, svá pravidla a můžou si dělat co chtějí. Nechceme a nedopustíme, aby tady vojenský prostor opět vznikl,“ dodává.
Ministerstvo obrany ČR na základě reakcí vydalo prohlášení, v němž říká, že zde letecký provoz obnovovat nechce. „Jednání s Libereckým krajem ve věci opětovného využití bývalého vojenského letiště Hradčany jsou v počátcích. Záměrem je mít v dnešní složité bezpečnostní situaci, v případě potřeby, možnost tento strategický prostor nárazově využívat, například pro výcvik. Mohlo by jít o výsadkový výcvik na dva až tři dny zhruba čtyřikrát až pětkrát do roka. Podobný výcvik už v tomto prostoru v minulosti probíhal a nijak výrazně by neomezil místní aktivity a neznamenal by znepřístupnění oblasti,“ uvádí vedoucí tiskového oddělení resortu Jana Zechmeisterová.
Starosta: Nedopustíme vznik vojenského prostoru
Starosta Tůma ale odmítá i tuto variantu: „Pokud chce armáda využít jen párkrát do roka prostor ke cvičení, může si od kraje na tu dobu místo pronajmout. V žádném případě ale nedopustíme opět vznik vojenského prostoru.“ V souvislosti s tím poukazuje na skutečnost, že by musely být vyvlastněny pozemky, které jsou mnohdy už soukromé, včetně některých domů i hangárů, tzv. úlů, v nichž jsou sklady nebo jsou tam zaparkovaná letadla sportovního leteckého klubu. Nikdo v Ralsku a okolí nestojí o to, aby se oblast opět stala vojenským prostorem. Jedna zkušenost místním už stačila.
„Letiště prostě patří k Mimoni, máme to tam rádi a nechceme tam mít zakázanou zónu, jako když tu byla ruská vojska,“ píše u petice Edita Holečková z České Lípy. I další komentář jasně vypovídá o rozpoložení místních. „Je mi 67 let a veškeré to období jsem zde prožíval. Už nechci, aby se vše vrátilo. Stačilo. Chci žít v klidu,“ vzkazuje Stanislav Dokoupil z Ralska.
Podporu petici vyjádřila i starostka České Lípy Jitka Volfová, která se pod ní rovněž podepsala a může ji zhodnotit i z pozice bývalé náměstkyně hejtmana pro ekonomiku, která měla ve své gesci likvidaci následků pobytů ruské armády v Ralsku. Uvádí hned několik důvodů, proč je proti tomu, aby se kraj letiště vzdal. „Pro oblast by byl návrat armády obrovský zásah a pro místní občany katastrofa. Dotýká se to nejen Ralska, ale i okolních obcí – třeba Mimoně, Zákup, Osečné – všechna ta místa jsou v bývalé vojenské oblasti a okolí. Návrat vojáků zpět by měl dopad na plánovaný rozvoj, v době, kdy dochází k obnově a restartu území, kdy bylo městem investováno do ploch pro bydlení, rekreaci a začaly být vytvářeny i další podmínky pro vznik průmyslu,“ zní jeden z argumentů.
„Určitě by to mělo i nepříznivý dopad na životní prostředí a snížila by se také hodnota majetku v dané lokalitě. V oblasti byla obrovská ekologická zátěž, a i když se toho hodně podařilo vyřešit, nikdo neví, co tam ještě je. Každý rok tam kraj investoval nejméně 10 milionů korun, aby zajistil bezpečnost a novou budoucnost pro toto území a teď by mělo přijít toto. Je to krok o spoustu let zpět,“ vyjmenovává starostka.
Kraj zájem armády zatím nekomentuje
Liberecký kraj zatím zájem armády nekomentuje a odkazuje na setkání se zástupci ministerstva i dotčených obcí, které se chystá. „Termín setkání zástupců Libereckého kraje a Ministerstva obrany se uskuteční nejdříve po velikonočních svátcích,“ říká hejtman Martin Půta.
Jeho kolega, radní Jiří Ulvr, který je členem pracovní skupiny pro Ralsko, k tomu dodává: „Dosud se pracovní skupina Ralsko především zabývala převodem Vojenských lesů a statků ČR (VLS) na Lesy ČR a záležitostmi s tím spojenými. Tento převod byl ukončen a vlastníkem nadále zůstávají VLS. Projekty, které se připravovaly, se znovu otevřou na dalším pracovním jednání, které se pravděpodobně uskuteční až po stanovení nového vedení VLS.“
V bývalém vojenském prostoru Ralsko se stále likvidují následky působení armády bývalého Sovětského svazu, která zde přebývala 23 let. Zdaleka nejsou zbouraná torza všech armádních staveb a vyřešena není definitivně ani ekologická zátěž, vše jde pomalu s ohledem na velkou finanční náročnost. Nicméně se chystají konkrétní velké projekty na využití prostoru.
Vzniknout tu má skautská rezervace, která spojí síly s Geoparkem Ralsko, jenž tu už aktivně funguje a v prostoru díky němu existuje řada naučných stezek a turistických cest. Hovoří se také o využití prostoru pro koně Převalského a osly, kteří by se sem mohli přesunout z liberecké zoologické zahrady a žít zde v přirozeném prostředí, obdobně jako je to v bývalém vojenském prostoru v Milovicích či Rokycanech.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
