Policie případ uzavřela poté, co obdržela závěrečné posudky. Ty potvrdily, že Vitásek měl psychické problémy. Trpěl utkvělou představou, že má rakovinu. Domníval se, že mu není věnována dostatečná zdravotnická péče. Lékaři u něj provedli řadu vyšetření, která ale rakovinu neprokázala.

Vitásek tomu nevěřil. Rozhodl se zabít, ze světa chtěl však demonstrativně sprovodit další lidi. Z nelegálně držené pistole začal střílet tam, kde bylo nejvíce lidí. V čekárně traumatologické ambulance na místě zastřelil pět lidí další dvě oběti zemřely později. Z nemocnice pak odjel autem a v nedalekém Děhylově spáchal sebevraždu. Ve chvíli, kdy nad sebou spatřil vrtulník, se střelil do hlavy.

O odložení případu ve středu na tiskové besedě informovali ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel a dozorující státní zástupce David Bartoš.

Vše na téma
Střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava najdete zde

„Pachatel trpěl zvýšenými obavami o své zdraví. Někdy v polovině roku 2019 se mu přihodil úraz, nebyl vážný, ale začal se po něm zajímat, v jakém stavu je jeho tělo. Začal vnímat různé symptomy. Začal se obávat, že trpí rakovinou a je nevyléčitelně nemocný,“ řekl Bartoš. Vitásek kontaktoval lékaře, u kterých podstoupil řadu vyšetření. Žádné z nich nepotvrdilo rakovinu.

Rozšířená sebevražda

„Měl problémy, jako lidé v jeho věku, ale nebyl takto nemocný. Závěry lékařů nepřijal, nedůvěřoval jim. Podezříval je, že mu něco zamlčují,“ dodal Bartoš, podle kterého Vitásek dospěl k závěru, že mu lékaři nepomohou a rozhodl se pro sebevraždu. Chtěl však po sobě zanechat odkaz.

„Dospěl k závěru, že musí odejít tak, aby po sobě nechal odkaz. Nechtěl rozšířit řady pacientů, kteří své problémy řešili sebevraždou,“ dodal Bartoš s tím, že Vitásek zvolil takzvanou rozšířenou sebevraždu. „Již několik týdnů před skutkem zvažoval, že se dopustí rozšířené sebevraždy. Že zabije sám sebe a kromě toho usmrtí i další osoby. Opatřil si zbraň, naučil se s ní zacházet, naučil se z ní střílet. Místo, kde zaútočil, si vybral zcela záměrně podle počtu lidí,“ řekl Bartoš.

Zbraň

Vitásek hrůzný čin spáchal nelegálně drženou zbraní. Původně šlo o výukovou pistoli vyrobenou v devadesátých letech minulého století ve zbrojovce v České republice. Neznámo jak ji někdo upravil na střelbyschopnou zbraň, u které se naštěstí v době činu projevila konstrukční vada. Ta způsobila, že se zbraň opakovaně zasekla. V opačném případě by mrtvých bylo zřejmě podstatně více.

„Myslíme si, že kdyby použil plně funkční zbraň, tak by ty následky mohly být ještě závažnější,“ uvedl Kužel, podle kterého byla zbraň upravena z takzvaného řezu. „Je to v podstatě znehodnocená zbraň pro výukové účely. Laicky řečeno, jsou tam vyříznutá okénka, aby šlo vidět na mechaniku zbraně,“ dodal Kužel s tím, že výuková pistole byla vyrobena přibližně před třiceti roky. Kdo ji upravil, a jak se dostala k Vitáskovi, není jasné. „Byly jisté indicie, odkud mohl zbraň pořídit, ale konkrétní osobu se zjistit nepodařilo,“ doplnil Bartoš. Vitásek se chtěl zabít již v nemocnici, selhala mu však zbraň. Život si vzal až v Děhylově.

Pokud by přežil, skončil by před soudem. Nebyl totiž nepříčetný. „Znalci učinili závěr, že netrpěl žádnou duševní poruchou či chorobou, která by způsobila jeho nepříčetnost,“ uzavřel Bartoš.

V souvislosti s prosincovou tragédií ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel předal tento týden ocenění pilotovi záchranného vrtulníku Tomáši Škrabálkovi (vlevo) a záchranáři Petru Havrlantovi, kteří se podíleli na policejní akci.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

K tématu

Pilot a záchranář převzali ocenění

V souvislosti s prosincovou tragédií ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel předal tento týden ocenění pilotovi záchranného vrtulníku Tomáši Škrabálkovi (vlevo) a záchranáři Petru Havrlantovi, kteří se podíleli na policejní akci. Do vrtulníku naložili tři příslušníky zásahové jednotky a přepravili je od nemocnice k místu, kde se měl vrah Ctirad Vitásek po činu nacházet. „Z důvodu covidu a karanténních opatření jsme osádku vrtulníku záchranné služby ocenili až nyní,“ vysvětlil Kužel.