Lokální samovýroba elektřiny. To je podstata komunitní energetiky. Zákonodárci nyní ladí podobu novinky v energetické legislativě. Do výroby se mohou zapojit například společenství vlastníků jednotek, domácnosti, obce, školy, úřady nebo malí podnikatelé.

Přečtěte si, jakou revoluci má přinést novela energetického zákona:

První chytrá vesnice roste v jihomoravských Starovicích. Kombinace fotovoltaiky a tepelných čerpadel se má postarat o úsporu energií
Sdílení elektřiny se blíží. Novela má přinést úsporu pro mnoho domácností

Lidé budou mít nové možnosti. Takzvaný aktivní zákazník je kombinací běžného odběratele elektřiny a osoby, která elektřinu zároveň vyrábí.

„Toto spojení zná už současný energetický zákon, nicméně možnosti nakládat s vyrobenou elektřinou byly s výjimkou vlastní spotřeby elektřiny doposud prakticky nulové,“ uvedl Michal Kapitán z advokátní kanceláře endors. Novela to má změnit.

Vyplatí se fotovoltaiky? A proč?

Zdroj: Youtube

Komunitní energetika vychází z předpokladu, že jednotliví účastníci trhu musí mít právo sdílet přebytečnou vlastní produkci výroby elektřiny ostatním účastníkům trhu. „Sdílení se uskuteční buď přímo, nebo prostřednictvím právnické osoby a ujednání o sdílení elektřiny může být založeno buď na dohodě mezi účastníky trhu, nebo prostřednictvím takzvaného energetického společenství,“ sdělil Kapitán.

Tři varianty sdílení

Sdílení vyrobené elektřiny tak má v podstatě tři možné podoby. U jednotlivců je důležitý právě pojem aktivní zákazník.

„V první variantě lze sdílet elektřinu vyrobenou jedním konkrétním účastníkem trhu a dalšími odběrovými místy. Například u širší rodiny, dále podnikatelem, který má více provozů, nebo mezi několika úřady v obci. Rovněž je možný odběr vyrobené elektřiny v jiném odběrném místě stejného vlastníka, například posílat energii vyrobenou solárními panely na střeše chaty do místa bydliště,“ popsal Kapitán.

Celkem je možné tímto způsobem sdílet elektřinu až v deseti odběrových místech jiných od místa výroby.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Deník navštívil první občanskou větrnou elektrárnu v moravském Rozstání, kde do projektu investovali obyvatelé.

První občanská větrná elektrárna stojí v moravské obci Rozstání, srdci Drahanské vrchoviny. Trh s větrníky, jako obnovitelným zdrojem, se v Česku může znovu rozhýbat. Podílet se na tom mohou i běžní lidé.
Druhý dech větrných elektráren. Ty občanské nabídnou lidem podíl ze zisku

Druhou variantou komunitní energetiky je sdílení elektřiny lidmi v jedné budově. „Obyvatelé typicky bytového domu se mohou domluvit a sdílet vyrobenou elektřinu například ze společných solárních panelů na střeše budovy,“ vysvětlil advokát.

Třetí podoba souvisí s energetickým společenstvím. Jeho členové mohou navzájem sdílet elektřinu, kterou některý ze členů vyrobí. Lákavé to může být například pro představitele měst, obcí a mikroregionů.

Seriál Deníku: Komunitní energetikaSeriál Deníku: Komunitní energetikaZdroj: DeníkSdílení elektřiny v Česku už dala vláda zelenou, podle plánu bude reálné v příštím roce. Komunitní energetika přinese velkou změnu pro domácnosti, instituce i obce. Výsledkem mají být nižší výdaje za energie a zvýšení energetické nezávislosti. Jednotlivé díly nového seriálu Deníku najdete na www.denik.cz.

Obce vyčkávají

Svaz měst a obcí ČR netrpělivě vyhlíží novou legislativu. Včetně úprav pro komunitní energetiku. „Nejistotu ohledně pravidel fungování tohoto modelu obce vnímají jako překážku, která brání rozvoji jejich energetických projektů. Návrh zákona navíc neobsahuje konkrétní detaily a podobu sdílení elektřiny,“ poznamenala na energetické konferenci ředitelka svazu Radka Vladyková. Přitom způsob rozdělování sdílené elektřiny má být zásadní.

Ministerstvo životního prostředí už dříve obcím doporučilo nejdříve zmapování stávajících spotřeb na plánovaném území budoucího energetického společenství. „Pro větší města je možné z různých důvodů rozdělit velké celky na místní části. U většiny obcí lze předpokládat vytvoření jedné společné městské energetické komunity. V případě menších obcí lze hovořit o takzvaném mikroregionu pro zakládání energetické lokality,“ zaznělo z resortu.

Zatímco majitelé rodinných domů musí v poslední době důkladně rozvažovat, který druh vytápění kvůli zákazu starých kotlů na uhlí nebo kvůli úsporám zvolí, mnozí obyvatelé bytových domů mají jasno:

Zatímco ještě v červnu 2021 stál podle statistiků 1 gigajoule tepla pro otop a přípravu teplé vody 605 korun, za dva roky jeho cena vzrostla o více než třetinu
Bydlíte v bytovce? Podražilo i teplo z tepláren. Podívejte se, jak rostla cena

Obec kromě zpracování analýzy využití energetického potenciálu lokality čeká jednání s místním provozovatelem distribučních sítí. Z toho vzejde přehled o nutném rozvoji sítí či případné změně způsobu připojení v daných oblastech. Například školy mají vysoký energetický potenciál, ale mohou mít poddimenzované připojení k síti.

Zajímavé možnosti skýtají nové lokality jako průmyslové zóny, nové obytné a obchodní zóny, kde se obce podílejí na zasíťování lokality. „V takovém případě je možné i v rámci energetického společenství provozovat ohraničenou lokální distribuční síť,“ oznámilo ministerstvo.

Jak funguje větrná elektrárna ukazuje v pořadu Vědecké kladivo youtuber Martin Rota:

Zdroj: Youtube

Velkou otázkou bude přiřazování zapojených odběrných míst a výroben elektřiny do skupin sdílení. Musí být registrována u nové instituce, elektroenergetického datového centra, včetně přiřazení způsobu rozpočítávání (poměru) vyrobené elektřiny mezi jednotlivými zapojenými subjekty. „Bude ještě zajímavé sledovat, která metoda sdílení bude při zavádění české komunitní energetiky definitivně zvolena. Ke správné volbě metody by pak bezpochyby mohly pomoci zkušenosti ze zahraničí,“ zmínil Kapitán.

Právě fungování v cizině bude tématem dalšího dílu seriálu Deníku.