Císař Josef II. chtěl nějakým způsobem sjednotit oslavy v celé zemi a proto v ro- ce 1787 vydal nařízení, kterým lidu určil slavit posvícení v jeden čas. Termín stanovil na neděli po svátku svatého Havla. Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu takzvané „havelské posvícení" nebo také císařské hody. V některých obcích pak poddaní slavili oboje hody svoje původní a ještě císařské.
Vracov tedy slaví a ctí takzvané CÍSAŘSKÉ HODY. Nejen krojem, ale i zvykoslovím se lišíme od ostatních obcí našeho regionu. Máme svobodné a ženaté stárky.
Hodovým symbolem mladších stárků, tedy svobodného páru, je bohatě zdobený věnec, který znázorňuje nejen obřadnost hodů, ale i mládí svých nositelů. Je znakem naděje, lásky, krásy a příslibem krásného budoucna těch, kteří ho uvili a slavnostně vyzdobili.
Neděle je věnována, jak jsme si zvykli říkat u nás ženáčům. Ti mají svého stárka a stárku manželský pár, kolem něhož se točí celá hodová neděle. Jejich hodovým symbolem je kačer nesený v průvodu ve slavnostně vyzdobených nosítkách. Bedlivě je střežený nejen stárky, ale i celou krojovanou chasou. Kačer je symbolem patriarchální síly a plodnosti tak, jak to odpovídá jeho postavení v živočišné říši. Na svém teritoriu je jak představitelem moci, tak ochráncem a v nutném případě i soudcem a vykonavatelem trestu.
Jsme hrdí a pozorní ve vztahu k našemu lidovému kroji. Vracov je svým způsobem raritou, vysoce ceněnou i odbornými kruhy, neboť jeho kroj je svébytný a naprosto ojedinělý.
Snažíme se zachovat jeho původnost, která u dívčího kroje tak nápadně připomíná nádheru barokního porcelánu a u mužského naopak zvýrazňuje švih a vnitřní sílu. Převzali jsme nádherné kulturní dědictví. Našim úkolem je zanechat ho ve své podobě budoucím generacím.
Pokud letos přijedete ve dnech 18. a 19. října do Vracova, věřte, že v sobotu před radnici pro povolení hodů přijde průvod, jehož nekonečnou záplavu tvoří více než šest set krojovaných.
Hody jsou svátkem vracovského kroje. Náš kalendářní rok netrvá od 1. ledna do 31. prosince. U nás ve Vracově máme rok od hodů do hodů.
ZITA ŘIČICOVÁ
close
zoom_in
Vyřešit situaci s náměstím Míru a s obytnou zónou Olšíčka, kde by mělo vyrůst 60 domů. To jsou důležité plány do budoucna podle starosty Vracova Jaromíra Repíka. Říká:
Uvítám, když mladá generace zůstane ve městě
Vracov /ROZHOVOR/ - Asi čtyřapůltisícové město mezi Strážnicí a Kyjovem žije folklorním společenským životem. Ve Vracově působí řada souborů, institucí i podnikatelů. Lidový kroj mají Vracovští ojedinělý a odlišný od ostatních krojů na Kyjovsku. Poslední čtyři roky v čele radnice působí šestapadesátiletý Jaromír Repík.
Můžete zmínit konkrétní příklady projektů, které se v posledních letech ve Vracově uskutečnily?
Za uplynulé funkční období zastupitelstva se ve Vracově uskutečnila řada investičních projektů. Některé byly poněkud dražší, ale na druhé straně měly své opodstatnění. Každý má nějakou prioritu a podle toho je více či méně s výsledky spokojený. Pevně věřím, že právě těch spokojených je většina. To je zároveň odměna pro mě, radu města, celé zastupitelstvo, všechny zaměstnance městského úřadu a našich příspěvkových organizací.
Jako nejnákladnější projekt bych zmínil zateplení a modernizaci sportovní haly za dvanáct milionů korun. O něco méně pak stálo dokončení zateplení budovy Masarykovy základní školy Vracov. Navíc jsme se snažili o zvýšenou péči budov a zařízení v majetku města. A to nejen proto, že jsem to slíbil při nástupu do vedení, ale také proto, že je naší povinností starat se o svěřený majetek a udržovat jej pro příští generace.
Nejnákladnější v tomto ohledu byla oprava radnice, která vyšla na více než dva a půl milionu korun. Z dalších velkých investic pak byla oprava smuteční obřadní síně.
Existují ale jistě i takové, které se uskutečnit nepodařilo. Jaké to jsou?
Společnost RC Reinvest, jako developer uzavřela s městem Vracov smlouvu na odkoupení pozemků pro výstavbu prodejny potravin Tesco. Nesplnila podmínky smlouvy, které byly vzájemně dohodnuté, město bylo nuceno od smlouvy odstoupit, což souviselo také se změnou investičních záměrů řetězce Tesco v České republice. Další oblastí, ve které jsme nepokročili, je obytná zóna Olšíčka. Zde je schválena územní studie. Je třeba zařadit do rozpočtu na rok 2015 vypracování projektové dokumentace na infrastrukturu a začít stavět, aby bylo možné nabídnout lidem více než šedesát stavebních parcel v příjemné lokalitě.
A co plány do dalších let? Na co se Vracovští mohou těšit?
Jeden jsem již zmínil, bytová zóna Olšíčka. Další výzvou je dořešení náměstí Míru v prostoru před radnicí. V současné době je třeba odsouhlasit změnu územní studie náměstí, aby z ní bylo vyjmuto Tesco, a dopracovat celý prostor od kostela po bytovku směrem na Bzenec. Architekt Navrkal dopracoval návrh změny studie, která obsahuje v prostoru plánované prodejny Obecní dům. Ten by zajistil propojení na plánované živnostenské domy a měl by obsahovat multifunkční sál s veškerým zázemím pro pořádání plesů, koncertů, divadel nebo projekce kina. Do tohoto objektu přejde taktéž knihovna a hlavně základní umělecká škola. Následně lze provést demolici staré školy, která je využita jen částečně, a tím otevřít prostor pro vytvoření náměstí, které městu citelně chybí. Důležitým aspektem jsou také vysoké provozní náklady starých budov školy a kulturního domu proti jejich využití. Podle vyjádření architektů a projektantů se po provedených kontrolách rekonstrukce jeví velmi nevýhodná a neřeší potřeby vzniku náměstí. To jsou z mého pohledu a podle místních dva směry, kterými by se nové zastupitelstvo, pokud k tomu najde dost odvahy, mělo vydat.
Ve městě působí řada spolků. Jak s nimi radnice spolupracuje?
Sportoviště, včetně haly, jsou v majetku města, a to má tudíž veškeré náklady provozu a údržby na svých bedrech. Všechny oddíly navíc dostávají příspěvek na činnost. Podobně přispíváme všem souborům a kroužkům dle jejich žádostí. Považujeme za povinnost podporovat kulturu a sport, jenom tak zachováme naše tradice pro další generace. Město zakoupilo objekt v lokalitě vinných sklepů Baráky, jelikož se zdařila akce souborů Vracovské kulturní léto, na kterou zavítá každoročně několik stovek návštěvníků, hodláme vystavět i sociální zařízení a zázemí pro pořádání akcí. Součástí tohoto projektu jsou otevřené tradiční vinné sklepy s nabídkou degustace vín, za což patří našim vinařům velký dík.
Hodonínsko se potýká s dlouhodobou nezaměstnaností. Mají ve Vracově podnikatelské subjekty šanci?
Otázka nezaměstnanosti nás velmi zajímá. Město letos dokončilo silnice a sítě v průmyslové zóně Padělky. V současné době je smluvně dojednán prodej všech pozemků v dané lokalitě. Předpokládáme, že některé společnosti začnou v roce 2015 již uskutečňovat své záměry. Vznik nových pracovních míst by měl pomoci v řešení tohoto problému.
Spolupracujete úzce s okolními obcemi nebo organizacemi? Co vám tato spolupráce přináší?
V působnosti MAS Slovácko v Kyjově spolupracujeme na několika projektech. Stěžejní oblasti jsou sociální, komunitní plánování, oblast školství, péče o krajinu nebo řešení cyklostezek. Nutno poznamenat, že i nás trápí byrokracie a pan stát nám to moc neusnadňuje. Z důvodů složité administrativy nám dochází zájem a chuť bojovat, byť o dobrou věc.
Kde vidíte budoucnost Vracova?
Nejsem věštec, ale realista s otevřenýma očima. Vím, co ještě Vracov a jeho občané potřebují. Budu rád, když mladá generace nebude odcházet z města a všem se nám zde bude dobře žít. Jestli budu moci tuto situaci ovlivnit i v dalším období, si Vracovjáci rozhodnou sami a to je dobře.
JIŘÍ KOSÍK
