Ačkoliv je hrad mimořádně zachovalý a první zmínka o něm sahá až do dávného třináctého století, ztrácí se jeho původní jednoduchá dispozice ve spleti pozdějších přestaveb. Pozdně gotická a raně renesanční podobu už ale další obnovy nenarušily, a jsou proto ojedinělým důkazem proměn středověké pevnosti na luxusnější renesanční sídlo. „To nicméně šlechta sídlící na hradě nikdy nedokončila, jednoduše jim totiž nezbyl dostatečný obnos peněz,“ vysvětluje kastelán Zdeněk Škrabal.

Cestu na místo lemuje les, návštěvníci si tak až do poslední chvíle téměř neuvědomí, že se již ocitli u svého cíle. Teprve větve šumící v mírném větříku poodhalují první hradby lemující kolosální stavbu s červenou střechou. Časné ranní hodiny naznačují, že se první zvědavci ocitnou na místě takřka bez pozornosti ostatních, první prohlídky jsou proto ideální pro ty, kteří si hrad touží projít co nejvíce individuálně.

Snadný přivýdělek tušila rodina Karafiátových ve svém podnikání. Za českými památkami zvali ve filmu Trhala fialky dynamitem zahraniční turisty.
Filmová jižní Morava: Víno, oslava dědictví ve Slavii a úplně jiná svatba

Zatímco někteří vyráží za dopoledním občerstvením do přilehlé restaurace s bohatou nabídkou, jiní pokračují směrem k hradní bráně koupit vstupenky na prohlídky. Rozhodování je to vskutku těžké, výběr okruhů nabízí od základního přes rozšířené vstupné až po návštěvu zámeckých zahrad, jež se rozprostírají ve svahu na druhé straně hradu. „Vyrazili jsme s rodinou a přáteli, tak dvanáctičlenná skupina. Zatím to vypadá, že se rozdělíme. Někteří nechtějí do zahrady, děti zas moc nelákají vnitřní prostory,“ přiznává na místě hlava rodiny Pavel Zatloukal.

Z pohádky do pohádky

Prohlídka rozlehlého hradu začíná stoupáním hned po několika desítkách schodů. Záhy se ale lidem naskýtá první pohled na místo, které mohou znát ze známé pohádky Jak se budí princezny. Z balkonu nad hlavním a jediným nynějším vstupem do hradu mávala princezna Růženka společně se svým nastávajícím Jaroslavem. Zatímco Růženku bravurně ztvárnila Marka Miková, prince Jaroslava zahrál populární herec Jan Hrušínský.

Zdaleka se však nejedná o jediný filmový počin, který na dochovaném hradě vznikl. Režiséři si jej naopak velmi oblíbili, a tak jej diváci mohli spatřit ve více než desítce českých filmů a pohádek. Za zmínku stojí například československý seriál s názvem Návštěvníci zaměřený na žánr vědecké fikce nebo mezinárodní koprodukční film Juraje Jakubiska nesoucí název Bathory. Na natáčení se kromě českého štábu podílelo také Slovensko, Velká Británie či Maďarsko.

Prohlídka plynule pokračuje až do hradní kuchyně, kde se návštěvníci dozvídají další zajímavé informace. Pokrm na místě připravovali kuchaři ze známé pohádky Sůl nad zlato. Průvodce malou skupinu posílá po točitých schodech nahoru, stačí jeden krok špatně a sesypou se všichni jako domino. Stoupání ale stojí za to, před zraky zvědavců se najednou rozprostírá věž pojmenovaná podle čtyř ročních období, a to kvůli zbarveným sklíčkům v oknech, z nichž obyvatelé hradu nahlíželi na okolní přírodu podle toho, jaké roční období si zrovna toužili představit.

Přes dřevěný průchod se poznávání Pernštejna dostává až do hlavního přijímacího sálu, který se objevil v již zmíněné pohádce Jak se budí princezny, ale také ve snímku založeného na námětu spisovatelky Boženy Němcové a bratří Grimmů. „Teprve nedávno vyšla také pohádka Jak si nevzít princeznu. Ve zkratce zahrnuje příběh malého prince a princezny, kteří zahráváním s časem zavaří celému království. Jak to ale v pohádkách bývá, vše nakonec dobře dopadne,“ prozrazuje průvodce návštěvníkům.

Novinka za 120 milionů

Některé rozverné zájemce se průvodci povede zlákat na pokus o rozluštění hádanky. Děje se tak v komnatě služebné, které předchází šlechtická ložnice, dámský salónek nebo kuřácká místnost. Díky oblíbenosti režisérů sálá z místa podivuhodná filmová atmosféra. „Pamatuju si, že se tady točilo hodně pohádek. Nejradši mám tu o Šípkové Růžence, ale ráda si pouštím i ostatní, hlavně o Vánocích, když je dávají v televizi. Nikdy se mi ale nepovedlo potkat nikoho známého,“ smutní o něco později v nedalekých Nedvědicích Ludmila Brožová.

Vojtěch Čabala, běžec, podnikatel, divadelník.
Jihomoraváci ve filmu? Ztotožňují se s romantickým básníkem i hrdinou Vinnetouem

Letní deník - logo 2022Zdroj: DeníkAčkoliv se průvodce s návštěvníky loučí po prohlídce bohaté knihovny s pestrou sbírkou vycpaných zvířat, pro všechny ještě procházka po hradním areálu nekončí. Od loňské sezóny je zájemcům zpřístupněna rovněž zahrada rozprostírající se na terasách kolem hradu. Projekt za sto dvacet milionů korun vdechl nový život tureckým lázním a francouzské i angločínské zahradě. „Pomohly nám s tím popisy zahrady z roku 1806. Kromě skleníku má vše původní podobu,“ pochvaluje si kastelán Zdeněk Škrabal.

Kromě romantických staveb jsou ale v zahradách nacházejících se v jihozápadním svahu hradu k vidění taktéž vodotrysky, jezírka, vodopády nebo obnovený dřevěný haltýř používaný k chovu pstruhů. Před výzvou stanuli na místě v době oprav stavbaři, a to právě kvůli strmosti prostředí. Museli proto pracovat s malou technikou nebo pouze ručně, další zkáze parku kvůli ujíždějícímu svahu však dělníci dokázali zabránit. Zachránit se povedlo stovky let staré stromy, k zemi ale muselo jít hned několik stovek.