Hodonín si po „ostudě“ věří. Rosice jsou však přesvědčené, že by se jich měl bát

Tím však své hráče po nevídaném kolapsu a prohře 4:5 po prodloužení nechtěl nijak omlouvat. „Je to ostuda. Měli jsme zápas krásně rozehraný a kontrolovali ho. Kdybych tam nechal základní jedenáctku, tak by to možná skončilo jinak, ale nechci být alibista, zkrátka jsme si chtěli vyzkoušet mladé kluky a něco nám to ukázalo. Musím ale smeknout před Tasovicemi, hráli srdíčkem a vše vsadili na jednu kartu,“ chválil soupeře hodonínský lodivod.

Nováček v Moravskoslezské fotbalové lize přitom ještě na začátku nastavení držel jednobrankový náskok. Vyrovnání přišlo až v jedenadevadesáté minutě z kopačky domácího Pavla Lapeše. „Před prodloužením jsem hráčům říkal jednoduchou a stručnou větu, že jsme si to podělali, tak teď se z toho pojďme vyhrabat. Zdůrazňoval jsem jim, že na to mají, tak ať to prokážou. Jenže domácí už pak byli na koni, hráli v euforii a hnala je obrovská podpora diváků,“ líčil Švantner.

Hodonínské mužstvo se však z bolestivé prohry musí rychle oklepat, aby si nepokazilo svou podařenou ligovou bilanci, kdy po dvou kolech o skóre vede tabulku. V sobotu však přivítá celek z Rosic, který má také plný počet bodů. „Jednou ta prohra přijít musela, takže se nebojím, že by se mužstvo nějak zhroutilo. Nedělám z toho žádnou vědu, patří to k fotbalu. Naopak věřím, že nás to ještě povzbudí, hodláme to odčinit,“ burcoval kouč.

Jihomoravský sobotní souboj Hodonína s Rosicemi je jedním ze šlágrů třetího kola MSFL. Už jen s ohledem na to, jaké mají oba celky ambice. „Očekávám těžké utkání proti výbornému soupeři. Víme, do čeho jdeme, protože pravidelně s Rosicemi v létě a v zimě hrajeme v přípravě. Takže tušíme, že je to nepříjemný, zkušený a důrazný soupeř, každý rok hraje ve špici třetí ligy,“ ocenil Švantner.

Ten i přes chválu soupeře však svým svěřencům důvěřuje. „Utkání se bude nějak vyvíjet, ale na rovinu říkám, že chceme bodovat. Byli bychom alibisti, kdybychom si řekli, že jdeme utkání jen nějak zvládnout. Jsme si vědomi síly soupeře, proto půjdeme do zápasu s pokorou, ale chtěli bychom nějaký bodový zisk, nejlépe všechny tři body,“ věřil svému týmu stratég.

Rosice si jedou pro výhru

Naopak Rosice mohou vyhlížet soupeře pro druhé kolo MOL Cupu. Na hřišti divizních Speřic zvítězily přesvědčivě 4:0, ve skutečnosti však pro ně zápas byl těžší, než napovídá konečné skóre. Ještě patnáct minut před koncem totiž vedly jen o gól. „Těžký zápas by to pro nás vůbec nebyl, ale sami jsme si ho těžký udělali. Řekli jsme si, že budeme hrát určitý styl hry a ten jsme nedodržovali. Když už jsme se dostali do šancí, tak jsme byli hrozně zbrklí,“ nebyl spokojený rosický útočník Daniel Přerovský.

Pro třicetiletého forvarda šlo o první zápas, kdy po delší době naskočil do utkání v základní sestavě a odehrál sedmdesát minut. Trápilo ho totiž zranění. „Jsem hlavně rád, že jsem těch sedmdesát minut zvládl a nic se mi nestalo. Jinak jsem se ale samozřejmě už těšil, že vyběhnu, bylo to fajn. Měli jsme trochu slabší momenty, ale v pohárových zápasech je nejdůležitější, že jsme to zvládli, takže jsem spokojený,“ pochvaloval si autor třiceti prvoligových startů v dresu Zbrojovky Brno.

Střelecké „manželství“ mělo výročí. Kostelecký a Lipták si dali rum a doutníky

Ostatní sporty

Se svými spoluhráči už se připravuje na sobotní zápas v Hodoníně. A doufá, že opět dostane příležitost. „Doteď jsem po nějaké větší porci minut nežadonil, protože jsem byl rád, že jsem se do toho dostával. Tím, že jsem si teď už ale vyzkoušel větší zátěž, tak doufám, že i proti Hodonínu naskočím. Nebudu na to spoléhat, nechám to na trenérovi, ale už vím, že to jde,“ shrnul Přerovský.

Přestože Hodonín zatím po dvou kolech vede tabulku s působivým skóre 8:0, nemají rosičtí hráči ze soupeře přílišný strach. „Hodonín možná je ambiciózní tým, ale my tam jedeme jako favoriti. Věřím tomu, že zápas zvládneme, chceme určitě tři body. Nehodláme hrát nic opatrného, protože pokud se někdo bude bát, tak to budou oni. O tom jsem na sto procent přesvědčený,“ nastínil kanonýr.

Sobotní zápas pro něj bude o to pikantnější, že z hodonínského týmu zná většinu hráčů. „Znám snad tři čtvrtě mužstva. Na jednu stranu je to výhoda, na druhou přímo pro mě už to tak dobré není, protože ví, co ode mě mohou očekávat,“ dodal Přerovský.