Osobnost Deníku

Jaká je situace s fotbalovou mládeží na Hodonínsku?

Největší problém je s dorosteneckou kategorií. Kluci, kteří z dorostu vyjdou, buď přestanou hrát fotbal, nebo ztrácí motivaci. Zlepšila se alespoň kategorie žáků, kde počet týmů neklesá, ale naopak šel nahoru. Nejlépe jsou na tom přípravky, tam není vůbec žádný problém.

Může vyřešit problémy s nedostatkem hráčů plánovaná reorganizace soutěží?

Pokud k ní dojde, tak stoprocentně ano. Ale nestačí zrušit jenom I. B třídy, muselo by se začít nahoře. V Čechách jsou například dvě třetí ligy, podle mě stačí jen jedna v Čechách a jedna na Moravě. Pak máme na Moravě tři skupiny divizí, i tady by mělo dojít k zúžení. Ale to musí chtít hlavně oddíly, které dané soutěže hrají.

Co byste si od takové reorganizace sliboval?

Jednoznačně zkvalitnění krajských soutěží. Do nižších soutěží by přibyli hráči, funkcionáři i rozhodčí, všechno by lépe vycházelo. Když se podíváme do jihomoravského krajského přeboru, kvalita týmů z Brněnska je podstatně vyšší, než u oddílů mimo Brno. Pokud by se tam přesunuly mančafty z divize, kvalita krajského přeboru se zvýší.

S čím panuje na OFS Hodonín momentálně největší spokojenost?

Se stabilizovanou finanční stránkou. Myslím, že je určitě na dobré úrovni. Velmi pozitivně vnímáme osobu sekretáře Vlastimila Poláka, který je opravdu super.

Co vás naopak nejvíce trápí?

Myslím, že kromě Prahy a možná ještě Brna je velký nedostatek rozhodčích. Ti kluci mají prostě jiný životní styl a není to pro ně lákadlo, ani po finanční stránce. Proto musím poděkovat našim rozhodčím, kterých je sice málo, ale jsou to většinou kluci, kteří pískají už delší dobu a mají zodpovědnost. Potřebovali bychom jich daleko víc, aby se zvýšila konkurence, následně se mohou posunou do kraje. Ale máme jich málo, tak jako všude jinde.

Jak se vlastně sudí dočká povýšení do vyšších soutěží?

Všeobecně ten, kdo se snaží, má dobrou teorii, fyzickou stránku a má fotbalové vnímání, má velkou šanci. Problém je ten, že nemáme kvantitu ani kvalitu takové úrovně, aby byla konkurence, která vychová špičkové rozhodčí. Mezi soutěžemi jsou obrovské skoky, třeba krajská přebor je hlavně velký nápor na psychiku. I když se může zdát, že někdo v něm píská perfektně, mezi přeborem a divizí je pak obrovský rozdíl.

Jak často posíláte z okresu rozhodčí do krajských soutěží?

Postupy sudích jsou každý rok. Krajská komise rozhodčích vždy požádá jednotlivé okresní svazy, aby navrhly konkrétní jména. Vzhledem k velkému nedostatku se však bavíme maximálně o dvou lidech. Stejný princip je pak i z krajských soutěží do divizí a třetí ligy.

Podobné je to i o posunu sudích ze třetí ligy do profesionálních soutěží, tedy první a druhé ligy?

Tam už je to trošku jiné. Ta jména se řeší už rok dopředu, vytipovaní rozhodčí se zkouší, lidé z komise se na ně chodí dívat. Ten systém už je trošku pečlivější.