Protihráč urážel náš národ. Měl jsem chuť se s ním poprat, přiznává Ukrajinec

Osobnost Deníku

Březina dal rodným Kozojídkám dva góly: Čekají mě poslední dva zápasy

Poprvé přijel do rodných Kozojídek v dresu soupeře. I přesto, že kanonýr Ondřej Březina…

Přečíst článek >

Ten mu před dvěma týdny připomněl v Českých Kopistech protihráč Milan Burza, nevraživost pocítil i od některých domácích fanoušků. „Mrzí mě, že se mi ten hráč ani po zápase neomluvil,“ je i s odstupem času v univerzálním hráči Jiskry velká křivda.

Váhal, jestli má o celém incidentu mluvit. Nechce svému klubu ublížit a ani se nechce proslavit. Zároveň ale ví, že mlčet nemůže, protože podobné chování na zelené trávníky nepatří. „Jsem v životě dobrý člověk, nechci nikomu ubližovat. Zastal jsem se všech Ukrajinců, ten hráč urážel i je.“

Do Česka přišel už před válkou

Serhii je skromný kluk z Ukrajiny, který do České republiky dorazil poprvé v roce 2018; jako spousta jeho krajanů bylo hlavní motivací získat lepší práci, než jaká byla k dispozici v jeho domovině. Nyní tvrdě pracuje přes den, aby uživil rodinu. Ví, co je dřina, ví, co člověk musí udělat, aby něčeho dosáhnul, aby měl to, co má rád a aby se jeho blízcí cítili bezpečně. „Pocházím z vesnice. Když jsem byl mladý, jezdil jsem po škole na tréninky za fotbalem 25 kilometrů do města, po tréninku zase stejnou vzdálenost zpět. Byl jsem rád, že mám trenéra. Před tím jsem hrál neorganizovaně, protože na vesnici fotbal nebyl,“ přibližuje své začátky.

Když Tabunchyk se svou rodinou zakotvil na severu Čech, seznámil se v práci s jedním ze svých budoucích spoluhráčů. Dostal číslo na trenéra Jiskra Karla Moravce a domluvil si, že dorazí na trénink. Od té doby je platným hráčem Velkého Března. „Je to skvělý tým! Má skvělého trenéra a skvělé vedení. Z toho, co vidím, tak soudím, že mě všichni respektují, mají rádi. I fanoušci. Morálně mě podporují, mají pro mé starosti pochopení. Za to jsem moc rád, cítím se se všemi velmi dobře.“

Za televizní hvězdou: Podaný měl na vesnici problém, bývá to divočina

S hrůzou sleduje, co se děje v jeho rodné vlasti. Říká, že je těžké vyjádřit svůj názor, pocity. Když má o tom všem mluvit, přepadají ho silné emoce, do oči se mu derou slzy. „Snažím se posílat prostředky armádě, pomáhám jí alespoň takto. Mám velkou rodinu, cítím povinnost pomáhat. Jsem tak vychovávaný.“ Nechutné události z 30. minuty duelu I. B třídy České Kopisty – Velké Březno v něm prý zůstanou do konce života; v minulosti se s ničím podobným nesetkal.

Nespravedlnost nastartovala emoce

Domácí tým vedl 1:0, když na útočné polovině hostujícího celku přistrčil Tabunchyka zezadu rukama hráč Sokola Milan Burza. Nebyl to žádný škaredý faul, žádná zákeřnost. Faulovaný fotbalista v leže malou intenzitou pleskl Burzovi do chrániče holeně levé nohy. Domácí zadák reagoval popudlivě, na soupeře se verbálně obořil.

„On proti mně porušil pravidla. Vysloužil jsem si faul, rozhodčí to odpískal v náš prospěch. Chápu, že se to tomu hráči nelíbilo, ač ten faul opravdu byl, je to vidět na videu. Nejdřív mě označil za debila. Nemohl jsem zavřít oči, reagoval jsem. Začal jsem na něj mluvit ukrajinsky, hned začal říkat, že jsme posraní Ukrajinci,“ líčí Tabunchyk.

„Pro mě bylo velmi bolestné slyšet urážky našeho národa, když vím, co se děje v mé vlasti. Byla to od toho protihráče urážka všech Ukrajinců. Proto jsem se ho ptal, jestli ví, že ve válce jsou ženy znásilňovány před očima mužů, pak zabíjeny, že se zabíjí i malé děti. Také jsem se ptal, jestli má děti a proč tedy říká.“

Sparta mlčí, Plzeň si stěžuje: Oslavy byly za hranou, škody budeme vymáhat

Serhii přiznává, že emoce v něm bublaly, dokonce měl chuť se s Burzou poprat. „Nemohl bych to ale udělat, vždyť se na mě dívala v hledišti manželka s mou pětiletou dcerou. Jen jsem nemohl mlčet. Pak jsem se zachoval profesionálně a dál jsem hrál, snažil jsem se oprostit emocí. V průběhu zápasu pak pár fanoušků na mě křičelo. Třeba to, že neumím hrát fotbal, že bych jim radši měl jít udělat fasádu.“

Tabunchyk našel zastání u svých spoluhráčů. „Víťa Javůrek byl nejblíž a vše slyšel. Proto na toho protihráče hned reagoval. Ostatní mě také morálně podpořili. Uklidnili mě a řekli, ať si toho soupeře nevšímám, že za to nestojí. V šatně mě pak znovu podpořili. Za to vše jim děkuji.“

Prý žádné urážky

Na facebookových stránkách Jiskry se vyjádřil její kouč Karel Moravec: „Obrovskou kaňkou bylo chování hráče domácích a bohužel i některých fanoušků, kteří hanlivě uráželi hanlivě našeho kamaráda a spoluhráče Serhia. To jako klub absolutně odsuzujeme. Je velmi smutné a zarážející, že se v této době s tímto chováním setkáváme, navíc v Českých Kopistech, které sousedí s Terezínem, který za 2. světové války sloužil jako židovské ghetto.“

Podle trenéra Českých Kopist Martina Krejzy Burza Tabunchyka při sporu neurážel. „Ubezpečoval mě, že tam nebylo nic národnostního. Na videu je vidět, jak soupeř v souboji o balon spadl a po Burzovi se na zemi ohnal rukou. Slyšet ale nic není. V kabině mi pak Milan řekl, že Tabunchyka nabádal, ať přestane padat. Žádné urážky, nic o jeho národnosti,“ obhajuje Krejza svého svěřence.

Opilý divák se sápal po brankářovi. Je to blbec, shodli se po derby soupeři

„Já nemám důvod lhát. Přeci bych takto nereagoval, kdyby mi řekl jen to, že jsem spadl. Ten hráč měl odvahu mi do očí říct ty věci, tak ať má odvahu vše přiznat i trenérovi. Nechci ale nikoho urazit. Chápu, že na hřišti jsou emoce, ale něco na něj opravdu nepatří. Zvlášť v kontextu toho, co se u nás doma děje,“ soudí Tabunchyk.

Velké Březno v Českých Kopistech střetnutí prohrálo 0:3, o týden později ale doma porazilo Českou Kamenici 2:1 a Tabunchyk dal vítěznou branku. „Nejenže můžu dělat fasády, ale také umím hrát fotbal,“ vzkazuje ukrajinský sympaťák do Českých Kopist.