Už před odjezdem měl v hlavě, že by se chtěl v Anglii podívat na fotbal. „V plánu to určitě bylo, pro mě je to kolébka fotbalu,“ měl dopředu jasno, kam by chtěl zavítat.

Fotbalový klub z krajského přeboru Královéhradecka má ve svém středu zahraniční fotbalisty. Mezi ně patří také Ghaňan Musa Ansuma (vlevo) a Francouz Jean David Nessoumou.
Ghanský fotbalista Ansuma o rasismu: Házeli na mě banány. A co řekl o Kúdelovi

Nakonec za dobu pohybu na Ostrovech navštívil spoustu duelů. „Tím prvním byl zápas Ligy mistrů Arsenal – Monako. Následovala další utkání, hlavně Premier League. Nevím, jestli je to tím, že jsem tam byl, ale pro mě je to nejlepší liga na světě,“ vypráví dvaatřicetiletý fotbalista, jenž nyní kope III. třídu královéhradeckého okresu za béčko Skřivan.

Brzy zjistil, že v Londýně to fotbalem žije. Několikrát se podíval na zápasy velkoklubů jako jsou Arsenal, Tottenham, Chelsea či West Ham. „Hrozně se mi líbilo, jak tam jsou oddělené městské čtvrti, kde každý fandí jinému mančaftu. Všichni tím žijí, všude jsou vlajky. Když jdete na pivko do hospody, hned to zjistíte,“ líčí, co ho asi nejvíce uchvátilo.


Lukáš Buček před Emirates Stadium, domovským stánkem slavného Arsenalu.Lukáš Buček před Emirates Stadium, domovským stánkem slavného Arsenalu.Zdroj: archiv L. B.„To fandění je tam jedinečné, i mimo stadion. V den zápasu jsou putyky naplněné, najednou se lusknutím prstu všichni seberou a jdou houfem úzkými uličkami na fotbal, třeba třicet či padesát tisíc lidí. Už kilometr od stadionu jsou mraky stánků, kde se prodávají šály a dresy. Taky mě zaujalo, jak jsou u hřiště úzké turnikety, že jsem se občas divil, jak se tam někdo širší může procpat,“ směje se při vzpomínkách.

„Jednou jsem neměl lístek na fotbal, ale kvůli atmosféře jsem se jel podívat ke stadionu na pivko a klobásu. Pak jsem zase sedl na metro a jel zpátky,“ líčí jeden z mnoha zážitků. „Co se týká anglických fanoušků, oproti nám je to úplně o něčem jiném. Jsou tam sice chuligáni, kteří mají průšvihy, nadává se sprostě, ale to k tomu asi patří,“ doplňuje.

A jak by srovnal českou a anglickou nejvyšší soutěž? „To asi úplně není možné, prostě to nejde. Fanoušci, atmosféra, kvalita fotbalu, kvalita hráčů, hvězda vedle hvězdy, rychlost, drajv. Anglie je úplně jinde,“ je přesvědčen Lukáš Buček.

Martin Lindák v akci.
Za hranice s kopačkami. Lindák se přesunul do Rakouska a už získal první cenu

„Anglickou ligu hltám od doby, kdy hrál Šmíca za Liverpool. Od té doby jsem také velký fanoušek Liverpoolu. Bohužel na žádný jeho zápas v Londýně se mi nepodařilo dostat. Na tyhle Top zápasy jsou lístky hrozně drahé, vyjde to tak na deset tisíc korun. Navíc ani není možnost se takové zápasy dostat, permanentky se tam dětí. Mrzí mě to ohromně, ale ještě mám v plánu se tam někdy jet podívat,“ přikyvuje.

Zklamání s kamarády na Chelsea

Zatímco Liverpool miluje, Chelsea nesnáší. Možná i kvůli nepříjemnému zážitku z jejího stadionu.

Lukáš Buček (vpravo) s kamarády, kteří za ním přicestovali na pohárové utkání Chelsea - Sparta.Lukáš Buček (vpravo) s kamarády, kteří za ním přicestovali na pohárové utkání Chelsea - Sparta.Zdroj: archiv L. B.„V poháru tam tehdy hrála Sparta a mně přijelo jedenáct kamarádů. Sehnal jsem jim ubytování i lístky na zápas. Jenže při prokazování totožnosti u stadionu nám byl vstup odepřen, údajně z bezpečnostních důvodů. Přitom jsme měli vstupenky z oficiálního fanshopu Chelsea, ale to pořadatele vůbec nezajímalo. Bohužel jsme měli na sobě něco sparťanského (šály, dresy). Lístky tak propadly. Někdo z nás si pak koupil ještě lístky na jiné místo, ostatní museli jít do hospody,“ ohlíží se Buček za několik let starou storkou.

Ostrovní fotbal podle něj není všude úplně stejný. „Skotsko a Irsko, tam jsou nakopávané míče, tvrdší a drsnější souboje. Anglie je technicky jinde, tam je to mnohem fotbalovější. Celkově je na Ostrovech metr od rozhodčích chlapštější. Občas tam jsou tvrdé zákroky, ale nechává se to běžet, nepíská se to. Speciálně jde o hlavičkové souboje, tam lítají lokty,“ snaží se najít hlavní rozdíly.

Založil československý mančaft

Při čtyřletém pobytu v Anglii pouze nefandil, ale byl i sám fotbalově aktivní. „Zhruba po roce jsem tam založil československý tým s mezinárodní stopou. Vše jsem organizoval, sehnal jsem dresy, sponzory. Měli jsme v mužstvu kluka, co vyrůstal v akademii West Hamu, druhý zase v Bayernu Mnichov. Každou sobotu jsme se scházeli a chodili si zahrát na umělku. Já to měl přes celý Londýn více než hodinu a půl cesty, pobýval jsem totiž na východě a fotbálky se hrály na západní straně města. Vrcholem našeho snažení byl vždy Czechoslovakia Cup, což byl letní a mikulášský turnaj, kterého se účastnilo třeba dvaatřicet mužstev,“ říká fotbalový nadšenec, který mimo jiné nedávno začal trenérsky vypomáhat u nejmladší přípravky RMSK Cidlina Nový Bydžov.

Kamil Podolský v dresu Jiskry Modré.
VIDEO: Před čtyřmi lety mu brankář zlámal kosti. Podolský pak s fotbalem praštil

Od roku 2016 je Lukáš Buček zpět v Česku, ale na Anglii a hlavně tamní fotbal nezapomíná. „Je to už pět šest roků, co jsem doma, ale občas se mi o tom i zdá a popadá mě nostalgie. Třeba koukám v televizi na Liverpool, pak mi hraje Sparta, tak to přepnu a to je úplně něco jiného. Ale anglickou a českou ligu sleduju zhruba tak nastejno. Samozřejmě hltám taky naši reprezentaci, vždyť jsem Čech,“ uzavírá muž, jenž se v současnosti živí jako realitní makléř.