Jaké jste měl pocity těsně po závěrečném hvizdu?
Určitě to byly příjemné pocity, jako pro každého fotbalistu. Pro mě obzvláště, protože jsem nikdy takovou soutěže nehrál. Ve středu večer se mi splnil sen a po zápase jsem byl moc šťastný.

Po zápase jste prý musel na antidopingovou kontrolu…
Ano, vítězství jsem mohl rozdýchat na kontrole (úsměv). Zápas jsem rozebral s brankářem Sparty Blažkem. On mi říkal, že jsou moc zklamaní, že média do nich neustále šijí. Ale je fakt, že Sparta je jediný český zástupce v Evropě. Takže ta kritika na ně je trošku neoprávněná.

Na internetu kolovaly vaše fotografie ve sparťanském dresu. S kým jste si ho po utkání vyměnil?
Vyměnil jsem si ho s Jurajem Kuckou. S ním jsem byl v reprezentaci a sedával jsem s ním autobuse. Myslím si, že Juraj má před sebou velkou budoucnost. Ve Spartě je už teď velká opora. Jsem hlavně rád, že se mu proti nám nepodařilo skórovat. V dalších zápasech mu přeji jenom to nejlepší.

Byly ve středu večer v Žilině velké oslavy?
My jsme to nešli oslavovat, protože v sobotu máme další zápas. Nebyl čas na nějaké velké oslavy. Po každém vítězném zápase si v kabině trošku zakřičíme. Všichni jsme ale byli velmi šťastní, oslavovat se bude později.

Sparta byla hlavně v České republice velkým favoritem. Čím to, že jste českého mistra tak přejeli?
Bylo to hodně o štěstí. Kdyby dal Kweuke na Letné první gól, zápas se mohl vyvíjet úplně jinak. I v odvetě měla Sparta první šanci. Sionko ale na začátku zápasu selhal. My jsme naopak své příležitosti dokázali využít. Soupeři se pak velmi těžko hraje. Proti Spartě jsme ale nastupovali s velkým respektem a pokorou. Na dvojzápas jsme se poctivě připravili, což asi rozhodlo.

Sledoval jste čtvrteční losování ligy mistrů?
Ano, díval jsem se.

Co říkáte na skupinu s Chelsea, Marseille a Spartakem Moskva?
I když máme nějaké zkušenosti a hráli jsme skupinu poháru UEFA, tak s takovými týmy jsme se nikde nesetkali. Chelsea je favoritem nejen naší skupiny, ale celé soutěže. Anglický tým má na začátku sezony famózní formu a soupeřům nadělují pořádné výprasky. Věřím, že neuděláme žádnou ostudu a že předvedeme solidní výkony.

Hlavním cílem ale bude asi třetí příčka, která vám zaručí postup do další fáze Evropské ligy?
Při troše štěstí bychom mohli dobré výsledky uhrát. Hlavně v domácím prostředí s Marseille a se Spartakem Moskva. I když obě mužstva jsou velmi kvalitní.

Do Ligy mistrů vás přivedl český kouč Pavel Hapal. Jaký s ním máte vztah?
Trenér je opravdu dobrý. V zahraničních ligách odehrál spoustu zápasů, hodně toho dokázal. S námi vychází velmi dobře. Hapal je kamarádský, mi ho respektujeme a uznáváme. Umí pochválit i pokárat. Velmi si ho vážím.

Jste členem i širšího reprezentačního kádru Slovenska..
Za národní tým jsem hrál pouze dva zápasy. Poprvé jsem nastoupil na turnaji na Kypru proti Ukrajině, naposledy to bylo na soustředění před mistrovstvím světa, kdy jsme hráli proti rakouskému výběru. Nějaký ostřejší zápas jsem ale ještě nehrál.

Věříte, že byste mohl brzy znovu navléknout reprezentační dres? Kvalifikace na mistrovství Evropy se blíží.
Tak já jsem v nominaci národního týmu na zápasy s Makedonií a Ruskem. Ale mám pořád problémy se zády, tak bych si zranění konečně rád doléčil. Uvidím, jestli na sraz vůbec pojedu. Ještě se musím domluvit s koučem Weissem a lékaři. Šance vždycky je, ale nejdůležitější je zdraví.

Přejděme k Mutěnicím. Pod Búdama jste působil rok a půl. Jaké máte vzpomínky na tehdejší angažmá?
Na Mutěnice mám jenom ty nejlepší vzpomínky. Do Česka jsem šel ještě jako amatér, ale na Mutěnice moc rád vzpomínám a nemohu na ně říct jediné křivé slovo. Byly to dobré časy, velmi dobrá parta, skvělí lidé, kteří mi několikrát pomohli. V Mutěnicích byla jedna velká rodina, často jsem chodil pomáhat do vinohradu. Lidé tam byli pohostinní, rád bych se tam přijel znovu podívat. Jsem zvědavý, jak to tam po sedmi letech vypadá.

Jste s někým v kontaktu?
Informace mám hlavně od Petera Vlčka, který v Žilině bydlí. Píšu si i s Petrem Blahou. V kontaktu jsem byl i s Jindrou Robkem. Občas mi přijde od někoho zpráva, ale je to velmi málo.

Naučil jste se pít Pod Búdama víno?
Nějaký velký milovník vína sice nejsem, ale občas si s manželkou dobré víno rád dám.

Takže panu Jagošovi o kvalitní víno nevoláte?
Takové věci řeším přes Petera Vlčka. S panem Jagošem jsem dlouho nemluvil.

Mário Pečalka
Fotbalový obránce nebo defenzivní záložník. Mário Pečalka se narodil 28. prosince 1980 a s fotbalem začínal v OFK Rudina. Postupně hájil barvy Kysuckého Nového Mesta, Mutěnic, Rudinskej a bratislavského Slovana. Tam se ale výrazněji neprosadil.
Obránce, který má za vzor francouzskou legendu Zinedina Zidana, v létě 2004 říkal, že je jeho prioritou prosadit se do prvního týmu Žiliny. O pět let později je situace taková, že si bez Pečálky nedovedou fanoušci Šošónů základní sestavu slovenského mistra představit.
Pečalka je spolehlivý obránce, který neuhne ze žádného souboje, dobře čte hru a je skěvele technicky vybavený. V kvalifikačním cykle o postup na Mistrovství světa 2010 do JAR zaujal i reprezentačního kouč Slovenska Vladimíra Weissa staršího. V reprezentaci debutoval 10. února na turnaji na Kypru proti Ukrajině.

Pečalka si v dresu Žiliny vyzkoušel předkolo Ligy mistrů o skupinovou fázi Poháru UEFA. Je dvojnásobným mistrem Slovenska a vítěz slovenského poháru z roku 2007.
Mário Pečalka pohledem Petra Blahy:
Zpočátku nesmělý dvaadvacetiletý mladíček se postupně vypracoval v oporu mužstva. Vynikal výbornou fyzickou kondicí a dobrou technikou. V létě 2003 neodolal vábení domova a vrátil se na Slovensko. Původně jsem si myslel, že si zbrzdil kariéru, ale nakonec se zřejmě rozhodl správně. Povahově bezvadný kluk. Pocházel z vesnice, v Mutěnicích si získal celou řadu přátel, se kterými dones komunikuje. Určitě neznám nikoho, kdo by mu úspěch nepřál.

Mě osobně dost štval tím, že nás vždycky porazil v billiardu, který jsme v zimě hrávali po schůzích výboru FK v restauraci Šapito. Byl na všechno hrozně šikovný.