Po okresních trávnících neběhá mnoho fotbalistů, kteří by měli zajímavější kariéru než rodák z Radějova. Přes místní Sokol a Jiskru Strážnce se dostal už jako talentovaný mladík do Baníku Ostrava a byl členem reprezentačních výběrů do sedmnácti i osmnácti let. Později si zahrál první slovenskou ligu v dresu Dunajské Stredy i nejvyšší českou soutěž za Znojmo, vyzkoušel třeba i třetí řeckou ligu.

Pavol Švantner měl fotbalisty Hodonína dovést zpátky do třetí ligy. Kvůli pandemii koronaviru nedostal šanci.
Hodonín musí na postup opět zapomenout. Je to frustrující, přiznává Švantner

Na sklonku kariéry se vrátil do rodného kraje, aby pomohl diviznímu Hodonínu s postupem do MSFL. Jenže pandemie koronaviru udělal už podruhé celému klubu škrt přes rozpočet. „Je to pro nás všechny frustrující. Už druhá sezona se nedohrála. Věřím, že bychom už loni dokázali postoupit. Lets jsme na tom byli po podzimu ještě líp. Sice tam byla nebezpečná juniorka Zbrojovky, ale věřili jsme si. Tým určitě kvalitu má. Strašně nepříjemné je to i pro vedení klubu, které do toho vráží peníze a nic z toho,“ ulevil si Helísek.

V osmatřiceti letech už pomalu zvažuje, jak dlouho bude ještě hrát. „Kdyby měla současná omezení pokračovat ještě příští rok, tak bych to už asi nedal. Pokud můžeme aspoň trénovat na hřišti, tak se to ještě dá, ale běhat sám po lese už mi trochu začínalo lézt na nervy. A udržovat se v mém věku nějak musím. Snad už to bude jen lepší. Příští rok ještě určitě hrát budu, jsme i domluvení s trenérem Švantnerem, že to zkusíme na postup do třetice. Ale jak říkám, pokud by měla být znovu sezona přerušená, tak už se na to asi vykašlu,“ tvrdí zkušený pravý bek, kterému kdysi v Dunajské Stredě vymysleli přezdívku „Český Cafú“ podle legendárního Brazilce, hrajícího na stejném postu.

Na výkony Ukrajinky Brateykové budou Hodoňanky v Novém Sadu hodně spoléhat.
Před extraligovým semifinále Evropský pohár. Hodoňanky jsou nasazené jedničky

Anketu Deníku o nejpopulárnějšího hráče okresu začal sledovat až v jejím průběhu. „Nejdřív jsem o tom nevěděl, ale spoluhráči o tom začali psát na naší skupině. Zase tolik jsme se o tom nebavili, ale určitě mi posílali hlasy, stejně jako kamarádi a rodina. Vítězství mě potěšilo, ale taky mě to bude něco stát. V Radějově to bude bečka piva, v hodonínské kabině asi nějaké občerstvení,“ naznačuje David Helísek stinnou stránku svého triumfu.