Jedním dechem však dodal, že to nebyla nikterak jednoduchá záležitost. „Byl to hodně těžký zápas. Z naší strany vyloženě vydřený. Byl to náš první zápas ve třetí lize a hned nám ukázal, že to vůbec nebude jednoduché,“ uznal, že cesta Holice zpátky do druhé ligy nebude procházka růžovým sadem.

I tak ale HFK patří k nejvýraznějším favoritům MSFL. Stejnou roli měl holický klub i před zápasem s Fulnekem. Severomoravský tým přitom ještě v minulé sezoně hrál stejně jako HFK druhou nejvyšší českou soutěž. Ale po finančním krachu se klub rozpadal a v současnosti je rád, že vůbec může hrát třetí ligu. „Naším hlavním cílem je udržet se v ní,“ řekl dokonce po čerstvý kouč Fulneku Jiří Míka.

Jeho svěřenci se ale na holickém stadionu představili v nečekaně dobrém světle a HFK notně pozlobili.

„Soupeř byl hodně kvalitní a myslím si, že ta dřina se nám proti nim vyplatila a vítězství jsme si nakonec zasloužili. Oni dojeli vyloženě bránit a pokoušet se o brejky. Ale nic jiného nás ve třetí lize nečeká. Všichni se postaví v devíti – desíti na vápno a budou bránit. My naopak budeme muset dobývat,“ prorokoval Obal.

S Fulnekem to měli ještě o to těžší, že se soupeř dostal už v 9. minutě do vedení. Holice tak byla v nezáviděníhodné situaci. Fulneku se podařilo brzy vstřelit branku a mohl se ještě více uzavřít do defenzivy.

close zoom_in „To není nikdy příjemné, když hned na začátku zápasu dostanete gól. Pak musí ten mančaft ukázat, jestli má sílu na to, aby takové zápasy otáčel. Nám se to podařilo a doufám, že nám to pomůže i do dalších zápasů,“ řekl sedmadvacetiletý útočník.

Nad jeho startem přitom ještě před zápasem visel kvůli zdravotním problémům otazník. „Ale před zápasem jsem se už cítil dobře. Akorát jsem deset dní netrénoval, takže ke konci už jsem hodně šlapal vodu,“ přiznal Obal.

Svůj čich na góly potvrdil, když se po půlhodince hry zavěsil do vzduchu a centr Costy z přímého kopu poslal za záda brankáře Pospěcha. „Něco jsme nacvičovali, chtěli jsme dát gól ze standardky a povedlo se nám to. Určitě to bude naše velká zbraň. Musí být, protože prosazovat se přes kvalitně bránící soupeře nebude vůbec jednoduché,“ prohlásil 185 centimetrů vysoký forvard.

A přiznal, že Fulnek byl před zápasem pro hráče HFK velkou neznámou. „Nevědělo se, jak to tam bude. Sháněli jsme informace, takže jsme věděli, že na poslední chvíli je posílili čtyři zkušení hráči. Mančaft opravdu nemají špatný a proti nám ukázali, že budou kvalitním mužstvem.“

HFK však patří k jasným aspirantům na postup a v jeho hře se ještě objevovalo hodně nepřesností. Ty Obal přičítá především nesehranosti. „V létě tu byla velká obměna. Přišlo nás asi dvanáct nových hráčů. Šest týdnů přeci jen není dostatečná doba na to, abychom se sehráli. Já doufám, že v těch dalších zápasech to bude jenom lepší a lepší.“

Obal má na svém kontě i patnáct prvoligových startů, které si připsal v letech 2002 – 2006 v dresu Slovácka. Z něj si ale často odskakoval do nižších soutěží.

Kromě juniorky Slovácka například do Kunovic nebo naposledy třetiligových Mutěnic, kde dokonce vykonával funkci kapitána. Při výčtu jeho fotbalových štací nelze opomenut ani epizodní šestitýdenní angažmá v litevském Vilniusu nebo dvouleté působení v prvoligovém slovenském Trenčíně.

Zcestovalý útočník bez problémů zapadnul i do kádru HFK. „Myslím, že úplně v pohodě. Já jsem takový nekonfliktní, bezproblémový typ. Zkrátka pohodář,“ smál se po sobotním utkání. „Navíc kluci jsou tady v pohodě, některé jsem už znal, takže žádný problém nebyl,“ pochvaloval si.