Před lety měl potíže s ramenem a s tím také musel vynechat téměř celý podzim. Je v kádru druholigového béčka a už může spřádat plány na návrat do 1. ligy. V prvním jarním kole dal branku Jakubčovicím, v mistrovském utkání skoroval skoro po roce. Aleš Chmelíček sice pochází ze Žďáru na Sázavou, ale již několik let žije v Hodoníně se svojí ženou Evou pocházející z Ratíškovic, za které nastupoval i ve slavné éře Baníku.

Interview

Víte, kdy jste dal před Jakubčovicemi naposledy gól v mistrovském utkání?

No, to už bude pěkně dlouho. Měl jsme teď čtyři měsíce pauzu s ramenem. Bylo to loni, 23. dubna v Blšanech. Tak to je hodně dávno, to je mazec. Sice ten gól nebyl k ničemu, ale alespoň jsem se zase trefil.

Jak nebyl k ničemu? Pro vás byl důležitý, ne?

Samozřejmě pro mě je každý gól dobrý. Jenže jsme za něj neměli body. Škoda, dostali jsme branku v poslední minutě, přitom to byl remízový zápas. Myslím, že s bodem by byli spokojeni i domácí.

Jak se cítíte? Už jste stačil všechno doběhat?

Zdravotně je všechno bez problémů. Minule jsem vydržel celý zápas, teď sedmedesát pět minut. Je to v pořádku.

V útoku nastupujete s Pavlem Šultésem. Proti Jakubčovicím jste dali oba branku. Takže dobrá spolupráce?

Se Šultym si vyhovujeme, je to v pohodě. Je silný v soboních soubojích, je to dobré.

Po zápasech venku často obránci splílají na útočníky, že nedali branku. Po Jakubčovicích to asi bylo naopak, ne? Dát venku dvě branku a nemít minimálně bod.

Jasně. Však jsme si to také vkabině vyříkávali. Když dáme venku dvě branky, tak nesmíme prohrát. Útočník je na hřišti od toho, aby dal gól a my jsme skorovali oba. Alespoň bod měl být. Teď jste v kádru druholigového béčka.

Jak to vidíte s možností přesunout se zase do kabiny áčka?

Samozřejmě budu hrát tak, abych se tam určitě dostal. Musím pana Petrželu přesvědčit, že na to mám. Pokud mi bude sloužit zdraví, tak třeba v létě dostanu zase šanci. Uvidím, jak se mi bude dařit, teď jsme na začátku.

Možná se tam dostanete i dřív.

Když budu dávat góly a bude se mi dařit, tak možná i dřív. Byl bych velice rád. Stát se to může, záleží jen na mě, jak se mi bude dařit.