Dvaatřicetiletý gólman, který v minulosti chytal za Dubňany, Mutěnice nebo slovenskou Skalici, v pátek večer odchytal závěrečný duel futsalové ligy proti Chrudimi, v sobotu odpoledne už kryl záda novému kolegovi Petrášovi v domácím zápase s Holešovem. „Nabídka mě zaskočila, po krátkém rozmýšlení jsem ji ale přijal, protože jde o klub, který mě vychoval,“ říká Lupač v rozhovoru pro Hodonínský deník Rovnost.

Nedávno jste ukončil fotbalovou kariéru, nyní se do branky znovu vracíte. Co vás na nabídce divizního Hodonína zaujalo?
Když jsem loni končil s vrcholovým fotbalem, tak o mě Hodonín zájem neprojevil. Kvůli rodině a práci už jsem ale nechtěl nikam dojíždět nebo se stěhovat. Navíc se podařila spolupráce s firmou Teleperformance, která tehdy mířila do Hodonína a teď tu působí. Přivedla sem zajímavé projekty a potkal jsem tam skvělé lidi. Krásně se to doplnilo s mým byznysem a pracovním rozvojem.

Muselo vás vedení hodonínského klubu dlouho přemlouvat?
Od dorostu jsem v Hodoníně nepůsobil, takže mě to lákalo a po jednom sezení jsem se rozhodl. Takže vlastně mě asi dlouho přemlouvat nemuselo. (úsměv)

Kolik tréninků jste s týmem absolvoval?
Zatím dva. Tréninky jsou rychlé a zábavné. Fyzicky jsem nijak nestrádal, udržuji se v kondici.

Bavil jste se s trenéry Komňackým, Malárem nebo Matuškem o tom, jakou pozici v týmu budete mít? Zda budete jenom krýt záda Martinu Petrášovi, nebo dostanete šanci ukázat se?
První rozhovor byl s trenérem brankářů Matuškem a nastavili jsme si postupné cíle. Následně s hlavním trenérem Komňackým, jaké jsou jeho očekávání a co po mně bude chtít. V sobotu jsem na lavičce kryl záda Petrášovi a čuchl k zápasu. Bude záležet, jak se budu cítit a jak se budu v tréninku jevit trenérům. Podle toho se uvidí, kdy půjdu do hry. Petráš je mladý kvalitní brankář, navíc tu působí řadu let. Trenéři vědí, co od něj očekávat a v čem se může zlepšovat. Věřím, že si sedneme a oba se podpoříme.

Co si od návratu na zelené trávníky slibujete?
Že mě lidi uvidí hrát po letech zase doma. Také chci pomoct klubu a mládeži.

Věříte, že se dočkáte dalšího postupu v kariéře?
Jistě. (smích) V předcházejících letech jsem jenom slyšel o tom, jak se jde v Hodoníně na postup, teď tomu mohu sám pomoct na hřišti. Cíl je jasný.

Co vůbec říkáte na kádr a výsledky Hodonína?
V Hodoníně je dobrý mix mládí a zkušeností. Trenéři vědí, co dělají, a je potřeba zvládnout utkání, ve kterých třeba loni utekl postup.

Nemáte obavy z přechodu z haly na trávníky?
Sice je to jako černá a bílá ve smyslu chytání, ale vůbec se toho nebojím. V hale jsem strávil půl roku, na trávě léta. V pátek navíc skončila futsalová sezona.

Jak ji z pohledu Tanga hodnotíte?
Začátek byl skvělý, pak se to ale doma se Slavií Praha remízou zvrtlo a už se to nepodařilo zpět nakopnout. Zápasy rozhodovaly maličkosti v náš neprospěch. Liga letos byla neobyčejně vyrovnaná. Poslední zápasy, ve kterých se rozhodovalo o postupu do play-off nebo sestupu, hovoří za vše.

Víte, jestli budete hrát futsal i v příští sezoně?
Zatím nevím. Všechno je to čerstvé a otevřené. S lidmi z klubu se budeme bavit až po prázdninách. Teď se soustředím na fotbal a na to, abych se dostat co nejdříve do pohody.